SÚRAO dnes ČTK potvrdilo, že zmíněné lokality patří mezi nejlépe hodnocené z hlediska kritéria bezpečnosti, dopadů na životní prostředí a technické proveditelnosti projektu. Obce, kterých se stále týká jaderné úložiště, budou dál bojovat. Ty, co ze seznamu vypadly, to vítají.

"Poradní panel expertů vzal dnes na vědomí závěry výzkumných prací ze strany SÚRAO a doporučil je jako technický podklad pro další posouzení Radě SÚRAO a ministerstvu průmyslu a obchodu. Technické závěry SÚRAO jsou pouze podkladovým materiálem k dalšímu posouzení, nejedná se o definitivní rozhodnutí v této fázi procesu zúžení lokalit pro stavbu hlubinného úložiště z devíti na čtyři," řekla dnes ČTK mluvčí SÚRAO Martina Bílá.

Právě o devíti lokalitách se dosud uvažovalo, počet vytipovaných míst se má podle dřívějších informací snížit k 30. červnu letošního roku. Z původního seznamu tak podle návrhu panelu expertů vypadly lokality Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan. Poradní panel expertů SÚRAO dnes schválil hodnotící zprávu podle informací ČTK šesti hlasy ze sedmi, jeden člen se zdržel.

Také mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Štěpánka Filipová dnes zdůraznila, že se nejedná o definitivní zúžení počtu potenciálních lokalit. "Poradní panel expertů SÚRAO projednal závěry výzkumných prací. Nyní je posoudí Rada SÚRAO, která doporučí MPO další postup," řekla ČTK.

Vznik do roku 2065

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 32 obcí a měst a 16 spolků.

Poradní panel expertů vznikl loni z podnětu ředitele SÚRAO Jana Prachaře. Správa tehdy uvedla, že jeho členy jsou za SÚRAO Lukáš Vondrovic, za MPO Tomáš Rosendorf, Petr Špaček z Masarykovy univerzity v Brně, Jaroslav Pacovský z ČVUT v Praze, Aleš Froňka ze Státního ústavu radiační ochrany, Martin Holý z ministerstva životního prostředí a představitel nominovaný lokalitami - Matěj Machek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Návrh panelu nyní projedná Rada SÚRAO. Ta je poradním orgánem MPO, členy jmenuje ministr průmyslu a obchodu. Jsou mezi nimi zástupci orgánů státní správy, původců radioaktivních odpadů a veřejnosti. Předsedá ji náměstek MPO pro suroviny a energetiku René Neděla, dalšími členy jsou například ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek nebo předseda sdružení Energetické Třebíčsko a bývalý starosta Dukovan Vítězslav Jonáš. Konečné slovo bude mít vláda.

Obce, kterých se to týká, budou dál bojovat

Obce, kterých se stále týká možnost vzniku úložiště jaderného odpadu v jejich okolí, zůstávají proti němu a hodlají proti němu dál bojovat. Expertní panel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) dnes pro vznik úložiště doporučil čtyři z původního seznamu devíti lokalit. Starostové dotčených obcí to dnes označovali například jako zvůli státu a nulový zřetel na lidi.

Poradní panel expertů doporučil pro úložiště lokality Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Návrh musí schválit Rada SÚRAO, konečné slovo bude mít vláda.

Jednou z osmi dotčených obcí v lokalitě Horka na pomezi Třebíčska a Žďárska je Rudíkov se 700 obyvateli. Rudíkovský starosta Zdeněk Souček předpokládá, že nejde o konečné rozhodnutí. "Pokud tam budeme, budeme proti tomu protestovat, protože to občané v našich obcích samozřejmě nechtějí," řekl Souček. Uvedl, že podle platného referenda by obecní zastupitelstva měla proti vzniku úložiště bojovat všemi prostředky.

Proti úložišti chce v lokalitě Horka bojovat i městys Budišov s 1200 lidmi. "Jak jsme bojovali celých 15 nebo 17 let," řekl budišovský starosta Petr Piňos. "Nebyla tam hodnocená hustota osídlení. Prostě nebyl brán zřetel na lidi, a to mě mrzí. Byla tam pouze hornina a nic víc," míní.

Starostové šesti obcí z lokality Hrádek proti úložišti postupují od loňského jara, mají i právního zástupce. Odvolávají se na to, že voda z jejich území odtéká jak do povodí vodárenské nádrže Hubenov zásobující Jihlavu, tak k ochrannému pásmu přehrady Švihov. "Nebere se vůbec v potaz voda, pořád nevěřím tomu, že je to správně vybrané," řekla starostka obce Celje na Jihlavsku s 500 obyvateli Pavlína Nováková.