Zeman si je vědom toho, že Jihlava je po Praze, Brnu a Pardubicích pro investory nejlepší lokalitou. „Je to proto, že jsme na dálnici, jsou tady krajské instituce, logistické i průmyslové zóny, a je tu padesát tisíc obyvatel,“ vyjmenoval. Okresní hospodářská komora Jihlava je však proti – obává se, že příspěvek může výrazně odrazovat potenciální investory.

„Pojďme vytvořit partnerský vztah, kdy firmy zaplatí investiční příspěvek. Není to daň, není to výpalné, jak říkají někteří zastupitelé,“ zdůraznil náměstek. Vysvětlil, že příspěvek bude zhruba ve výši jednoho procenta nákladů na projekt. „Říkáme to jasně, transparentně, jednotně a dopředu,“ prohlásil s tím, že investoři nabízeli nějakou kompenzaci i dříve, ale záleželo na vyjednávání.

Kdo bude stavět ve městě a zahušťovat zástavbu, zaplatí tři stovky za metr. Logistická hala za městem ale může vyjít i na třikrát tolik. Pokud se ale bude firma chovat ekologicky, dá se cena snížit o stovky korun za metr. „Postavit tady halu bude drahé, ale postavit dobrý barák v centru bude levné,“ řekl Zeman s tím, že se příspěvek v konečné ceně bytů nijak neprojeví.

Příspěvek mají v Praze i Budějovicích

Investiční příspěvek přitom už funguje v Praze 10, Praze 7, Českém Brodě a v Říčanech. Na Zemana se zároveň obrací další velká města. „Uvědomily si, že na svůj rozvoj nemají,“ podotkl. Odhaduje, že do dvou let bude podobný příspěvek běžný ve třiceti procentech republiky. V západní Evropě je ostatně prý standardem. Například v Německu se platí sto euro za metr čtvereční. „V Česku je to na tom, co si kdo vyhádá. Je snahou to sjednotit,“ řekl náměstek.

Někteří investoři jsou podle náměstka rádi, že budou mít jasně stanovené podmínky pro vstup do města. Česká komora architektů za tímto přístupem pak vidí minimalizaci rizik lobbismu a korupce. A co více, město investorům nabízí zkrácení doby předinvestiční přípravy a zjednoduší systém průchodu záměru úřadem.

Co se týká individuálního bydlení, to bude od příspěvku i vzhledem k nedávné koronavirové krizi osvobozeno. „Bude se to vztahovat pouze na ty, kteří svým podnikáním vytváří zisk,“ řekl Zeman. „Pokud si někdo koupí dům od developera, bude jeho součástí investiční příspěvek, zatímco ten, kdo si vedle postaví dům sám, byť bude využívat stejné silnice, stejné kanalizace a stejné služby platit nemusí. To je nespravedlivé,“ míní však ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek.

I když bude příspěvek jen pro firmy nově vstupující do města, podle magistrátu by si mohly i stávající firmy přispět. „Dají padesát tisíc na dobrovolný spolek a my musíme opravit silnici do průmyslové zóny za sto milionů. To není úplné fér vztah,“ srovnával Zeman.

Jihlava požírá sama sebe

Příspěvek město potřebuje. Provozní náklady všech měst v České republice totiž dosahují osmdesáti až devadesáti procent celého rozpočtu. „Město je požíráno samo sebou,“ řekl náměstek. Ještě před třiceti lety vyšla podle radnice údržba města na osm až deset tisíc na obyvatele a rok. Komerční a rezidenční zástavba v okrajových lokalitách však způsobila, že se město dostává do mínusu.

Jihlava dostává od státu patnáct tisíc sedm set korun na jednoho obyvatele, počet firem ale nikdo nezohledňuje. „Pokud má město padesát tisíc obyvatel, má zhruba 780 milionů od státu na krytí veškerých nákladů,“ spočítal Zeman. „Řešením je skutečná systémová změna,“ podotkl Kadeřábek s tím, že peníze by měly v maximální možné míře zůstávat tam, kde „vznikají“.

Od firem má přitom radnice navzdory zažitým představám jen daň z nemovitostí. V případě Jihlavy je daň ze všech nemovitostí devětačtyřicet milionů, tedy kolem pěti procent rozpočtu. „Pokud by tu bylo dvakrát tolik hal, kamionů a velkých firem, pořád to bude kolem pěti procent,“ uvedl náměstek.

Město přitom existence firem stojí peníze – pracuje na územním plánu, zajišťuje připojení na inženýrské sítě a dostupnost MHD, aby se lidé dostali do práce. Peníze ale firma odvádí Ministerstvu financí a to ho rozděluje podle počtu obyvatel. „Tento způsob je velice nespravedlivý pro města typu Jihlava, která nedokáží zaujmou obyvatele, aby tady měly trvalý pobyt,“ řekl Zeman.

„Po revoluci přišla firma Bosch, dostala za hubičku pozemky a ničím se nepodílela. Spolu s Automotive Lighting nás ale stojí obrovské peníze,“ vzpomněl na konkrétní příklad radní a bývalý primátor Jaroslav Vymazal (ODS). „Museli jsme zbudovat mosty, překlenout přivaděč a to jsou desítky až stovky milionů. Máme expresní linky autobusů, chystáme stavbu trolejbusové linky, vybudovali jsme mateřskou školu,“vy jmenoval.