Zemědělci přičítají útlum u některých plodin hlavně jejich nízkým výkupním cenám. Změny způsobují i přibývající bioplynové stanice.

Obiloviny se na Vysočině pěstují na 144 tisících hektarů, což je meziročně o téměř dvě procenta méně. Nejvíc je naseto pšenice, následuje ječmen. Žně přinášejí běžný hektarový výnos; tento výše položený kraj nedoplatil na sucho tolik jako třeba jižní Morava.

Rozloha polí s řepkou stoupla v kraji proti loňsku o sedm procent na 42 300 hektarů, protože zemědělci dostávají za řepku dobře zaplaceno. Pěstování kukuřice na siláž se na Vysočině zvýšilo o osm procent. Tato plodina, která se spaluje v bioplynových stanicích, zabírá 34 800 hektarů.

Zemědělci ale omezili pěstování brambor, jichž se na Vysočině produkuje nejvíc v Česku. Minulá úroda se prodávala se ztrátou, proto rozloha bramborových polí klesla o desetinu na 8 500 hektarů.

Ještě větší propad nastal u pěstování máku a kmínu, i to je republikový trend. Mák na Vysočině letos zabírá 3 400 hektarů půdy, což je skoro pětina jeho výměry v Česku. Želivské Zemědělské družstvo Vysočina zachovalo mák na loňských 140 hektarech. Ceny máku byly loni nevýhodné, ale na jaře se začaly zvedat. „Impulzem asi bylo výrazné snížení osevních ploch," řekl ředitel družstva Josef Bulant.

Vysočina se řadí k významným producentům kmínu. Letošních 661 hektarů i přes výrazný meziroční pokles činí 22 procent všech kmínových polí v zemi. „Jakmile je málo hektarů, zvedne se cena a kmín zase všichni nasejí," podotkl Josef Kameník ze sdružení Český kmín. Pěstování kmínu ovlivňuje i to, že jde o dvouletou rostlinu.