Nezaměstnanost na Vysočině je nižší než republikový průměr

„S příchodem zimy postupně končí sezónní práce v zemědělství či ve stavebnictví. Do evidence se už hlásí lidé, kterým skončily pracovní smlouvy a dohody. Nezaměstnanost v loňském roku kopírovala klasickou vývojovou křivku zohledňující sezónní vlivy. Na rozdíl od roku 2020 byla navzdory trvající epidemii a bezpečnostním opatřením příznivější,“ shrnul ředitel Úřadu práce České republiky Viktor Najmon.

Práci v regionu za poslední měsíc minulého roku hledalo deset tisíc čtyři sta třináct lidí. Nejčastěji se uchazeči snažili uplatnění sehnat na Třebíčsku, které následovalo Žďársko a Jihlavsko. U všech tří okresů bylo více než dva tisíce zájemců o práci. Následovalo Havlíčkobrodsko a Pelhřimovsko, kde se zaměstnání snažilo sehnat osm set padesát lidí. Práci přitom sháněly více ženy než muži.

Člověk se nesmí hned podělat, vzpomíná na útěk levharta exředitel Zoo Jihlava

„Jde o relativně příznivý výsledek, zejména z pohledu zaměstnanců. Zaměstnavatelům a jejich svazům či asociacím naopak přidělává vrásky na čele. Dopady pandemie se už přesto do znační míry podařilo překonat. Problémem je, že každý měsíc z tuzemského trhu práce odchází bez náhrady průměrně dva a půl tisíce lidí do starobního důchodu. Trh čelí dnes chronickému nedostatků pracovní síly, který pandemie nakonec přece jen zvýraznila,“ okomentoval nezaměstnanost v Česku ekonom Lukáš Kovanda.

I přes mírný nárůst nezaměstnanosti ji má Česká republika nejnižší z Evropské unie. „O to viditelnější je fakt, že jsou mimo český trh práce přibližně dva miliony lidí, kteří by pracovat mohli. Jsou mezi nimi studenti, rodiče na rodičovské dovolené či stále aktivní senioři. Řada z nich by ráda pracovala, ale brání jim v tom jejich osobní situace a omezené časové možnosti. Řešením by mohlo být dělení plných úvazků na kratší směny,“ zvážila Jana Stehlíková ze společnosti Flecto, která trh práce monitoruje.