VYBRAT REGION
Zavřít mapu

VIDEO: Poslední vozík s uranovou rudou byl vyvezen na povrch

Vysočina – Datum 27. dubna bude v srdcích všech horníků z Vysočiny navždy zapsáno černým písmem. V tento den byl totiž na povrch vyvezen poslední vozík vytěžené uranové rudy z dolu Rožná 1 u Dolní Rožínky. Tento symbolický akt definitivně ukončil těžbu v posledním hlubinném uranovém dole nejen v České republice, ale i ve střední Evropě.

27.4.2017
SDÍLEJ:

Horníci vyvezli 27. dubna poslední vůz uranové rudy z dolu Rožná I v Dolní Rožínce na Žďársku. Důl Rožná I je posledním uranovým dolem jak na území České republiky, tak i ve střední Evropě. V provozu byl od 1957 do roku 2016.Foto: Deník / Loskot Jaroslav

„Je mi z toho smutno. Já jsem dofáral už v roce 1983 a pak jsem ještě delší dobu pracoval na povrchu. Nakonec jsem odešel do důchodu, ale na šachtu mě to pořád táhlo, občas jsem se tam stavil za kamarády. Je škoda, že to skončilo," poznamenal bývalý horník, který si slavnostní akt ukončení těžby nemohl nechat ujít, František Jambor.

Těžba v uranovém dole Rožná 1 trvala šest desítek let. Práci tam našly tisíce horníků. „Mám z uzavření dolu smíšené pocity. Já už jsem odfáral a půjdu do důchodu, ale pro některé z nás to teď bude hodně těžké. Je ale dobré, že se těžba utlumovala postupně, hledat práci tak bylo o něco snazší, než kdyby se propouštělo hromadně a najednou," podotkl další z místních horníků Pavel Červinka.

Uplakané počasí dokreslovalo všeobecnou atmosféru tradičního hornického ceremoniálu, při němž vyjel ze šachty poslední vozík naplněný vytěženou surovinou. O hudební doprovod se postarali členové Cechu příbramských horníků a hutníků. „Nejsme profesionálové, zpíváme si pro radost. Do Dolní Rožínky jsme přijeli zazpívat kamarádům horníkům," vysvětlil přítomnost Příbramských perkmistr cechu Emil Kuchař.

Historie těžby uranové rudy v regionu se datuje od roku 1956. 26. srpna nalezla průzkumná skupina provádějící emanační měření v sondách do hloubky jednoho metru anomálii, z níž se nakonec vyklubala rudonosná zóna ložiska Rožná v lokalitě Dolní Rožínky. 17. září 1956 bylo objeveno další ložisko, Olší.

O rok později, konkrétně 27. října 1957, bylo zahájeno hloubení těžní jámy Rožná 1. Jižní část ložiska byla předána k těžbě v únoru 1958 a koncem prosince téhož roku byl stanoven dobývací prostor. „Původní plocha dobývacího prostoru 193 hektarů a 23 arů byla postupně rozšířena až na téměř 1 200 hektarů," doplnil závodní Dolu Rožná 1 Pavel Vinkler.

1. října 1963 byl založen druhý důlní závod – Jasan, který byl později přejmenován na důl Rožná 2. „Bylo dosaženo rychlého nárůstu těžby uranu na více než čtyřnásobek objemu z roku 1959. V letech 1967 až 1990 se těžba v dolech Rožná 1 a 2 ustálila na objemu 400 až 450 tun ročně," připomenul Pavel Vinkler.

Útlum těžby započal v roce 1987 a vyvrcholil definitivním uzavřením dolu Rožná 1 v letošním roce. Za tu dobu se vytěžilo 17 milionů tun uranové rudy s obsahem 20 tisíc tun uranového kovu.

„Ložisko bylo vytěženo racionálně a uran, který byl z dolu získán, byl využit pro českou jadernou energetiku. Těžební průmysl byl součástí tohoto kraje šedesát let a měl zásadní vliv na jeho rozvoj v uplynulých desetiletích," připomenul ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček.

Důl ale svou činnost tak docela nekončí. „Bude pokračovat dál. V podzemí je provozu Podzemní výzkumné pracoviště Bukov, které prověřuje možnost zřízení úložiště jaderného odpadu. A čeká nás i náročné období zahlazování následků činnosti po těžbě uranu. Plánujeme likvidaci povrchových budov, naopak zachována bude velká část úpravny pro zpracování rud. Pozemky chceme uvést do stavu odpovídajícímu územnímu plánu. Počítáme, že to celé potrvá asi patnáct let s tím, že čističky podzemních vod a odkaliště budou v provozu ještě mnohem delší dobu," prozradil budoucí osud dolu Rožná 1 ředitel podniku Diamo Tomáš Rychtařík.

Autor: Helena Zelená Křížová

27.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Ve Stranné u Telče usmrtil dítě zemědělský stroj

Ilustrační foto.

Politika je v kraji pánská jízda

Stačí jen hejbnout zadkem, méně mluvit a víc dělat. To je celé

Jihlava – Slyšeli jste už o láskověcech? Možná že ještě ne. Jsou to polštáře, šaty nebo třeba trenky ušité ze speciální láskolátky, které pomáhají napříč Vysočinou. Lidem v třebíčském hospici, matce samoživitelce i dědům a bábím z domova pro seniory. Za úspěšnou aktivitou, která nyní zaplavila doslova celou republiku, stojí především akční Olga Štrejbarová z Jihlavy spolu se svou šikovnou dcerou Lolou.

Radek Koten (SPD): Jako jediná strana prosazujeme přímou demokracii

Vysočina /ROZHOVOR/ – Lídrem vysočinské kandidátky SPD (Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura) je v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny Radek Koten. „Proč by nás měli lidé volit? Protože my máme odvahu říkat pravdu. Pojmenováváme věci tak, jak jsou. Neschováváme problémy za rádoby korektní slovíčka,“ říká politik z Vojnova Městce na Žďársku.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Batelov potvrdil roli lídra a využil zaváhání Brtnice

Jihlavsko – Hodně vyrovnaných a napínavých zápasů bylo k vidění v 11. kole fotbalového okresního přeboru. Neporazitelnost udržela druhá Brtnice, ale protože s Puklicemi jen remizovala, ztrácí na vedoucí Batelov už tři body, jelikož lídr si poradil s rezervou Luk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení