Na druhé straně jsou v kraji stále města, která tuzemské, ale i zahraniční investory prozatím lákala jen marně. Za všechny uveďme například Světlou nad Sázavou. A ve výčtu je potřeba uvést i ta města, která o vznik průmyslových zón teprve usilují, tak jak je tomu kupříkladu v Moravských Budějovicích.

Tamní radnice se už ale v přípravě posunula o nutný kus dál. Napomohla tomu vláda, která již schválila, a to nejen Moravským Budějovicím, ale i Chebu a Veselí na Moravě, významnou finanční podporu. Na všechny tři nové průmyslové plochy se počítá s náklady ve výši 765 milionů korun. Stát je podpoří až 573 miliony.

U výpadovky z Moravských Budějovic ve směru k Litohoři by i díky tomu měla do roku 2022 vzniknou plocha o zhruba třiceti hektarech. Radnice už začala jednat s vlastníky pozemků. Asi třetinu celkové plochy už má od nich přislíbenou, s jinými se ale zatím nedohodla. Představy některých o výkupní ceně jsou totiž až čtyřikrát vyšší, než jakou schválili budějovičtí zastupitelé. Ti se přiklonili maximálně ke 300 korunám za metr čtvereční.

VZPOMNĚLI BYSTE SI ALESPOŇ NA JEDNU TOVÁRNU ČI PODNIK VE VAŠEM OKOLÍ, O KTERÝCH VÍTE, ŽE V POSLEDNÍCH PĚTI LETECH VZNIKLY ZA FINANČNÍ PODPORY STÁTU?

Není toho málo. V letech 1998 až 2016 stát vydal přes tisíc příslibů na investiční pobídky, na jejichž základě pak domácí i zahraniční investoři přislíbili proinvestovat přes 800 miliard korun a vytvořit více než 180 tisíc nových pracovních míst. Nejvíce rozhodnutí bylo přiznáno investorům v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. I přesto si ale lidé novou továrnu ve svém okolí s pobídkami od státu přímo nespojují. Ukázal to i poslední panel Deníku.



Na Vysočině na šestou otázku volebního auditu Deníku odpovídalo celkem 57 respondentů. Jen 26 procent z nich si vzpomnělo na jednu továrnu či podnik ve svém okolí, o kterém věděli, že v posledních letech vznikl za finanční podpory státu. Celých 74 procent odpovídajících si na žádný takový podnik nevzpomnělo. Pouze dvě z dotázaných osobností na tuto otázku nedokázaly či nechtěly jednoznačně odpovědět.

„Nejvyšší požadavek byl vznesen dokonce ve výši 1 200 korun,“ upozornil vedoucí odboru strategického rozvoje a investic města Josef Macháček. Dotaci od státu bude moci město využít i na výkup pozemků, nesmí však překročit hranici, kterou vytyčili zastupitelé. Starosta Budějovic Vlastimil Bařinka očekává, že by město mohlo už letos od státu dostat prvních dvacet milionů a další v příštích letech. Určitě prý nehrozí, že by nová průmyslová zóna zůstala prázdná. „Jednali jsme s Czech Investem a už nám doporučili tři investory, kteří by sem šli a kteří by tady mohli postavit nějakou fabriku,“ řekl Bařinka.

Na prvního investora dlouho čekali ve Světlé nad Sázavou. Také tam pomohl stát, který pro radnici v době po krachu skláren Sklo Bohemia uvolnil 20 milionů korun na výkup pozemků pro desetihektarovou průmyslovou zónu. Počátkem března ale přišla ze Světlé povzbudivá zpráva. Místní společnost zabývající se truhlářskou výrobou totiž projevila zájem o pět tisíc metrů, které potřebuje pro výstavbu provozu s deseti zaměstnanci.

„Na tuto chvíli jsme netrpělivě čekali od roku 2012, kdy byla naše průmyslová zóna dokončena,“ uvedl starosta Světlé nad Sázavou Jan Tourek. Místní firma ale není jediná, která rozvoj svého podnikání spojuje s průmyslovou zónou ve Světlé. „Jednali jsme se zástupci brněnské developerské společnosti, která hledá průmyslové pozemky pro stavbu podniku investora ze Švédska. Ten poptává plochu mezi čtyřmi až osmi hektary,“ pokračoval Tourek. A do třetice všeho dobrého. Do Světlé se přijeli podívat i zástupci české rodinné firmy, která by potřebovala pět tisíc metrů čtverečních pozemků. Radnici tak čeká řada jednání.

Z odpovědí panelistů

Jiří Pykal 45 let, manažer ekofarmy

Huhtamaki z Přibyslavic, která vyrábí obaly (vč. využití recyklovaného papíru), využije investiční pobídky pro novou halu a technologie na výrobu obalů na vejce. Další je třeba výrobce kování Hettich ze Žďáru.

Roman Kratochvíl, 49 let, ředitel Knihovny Matěje Josefa Sychry Žďár nad Sázavou

Možná by se něco našlo na Bystřicku? Ale obecně je to špatně, dává to na trhu náskok jedněch před druhými, kteří pobídku nedostali.

Markéta Hejkalová, nakladatelka a spisovatelka, Havlíčkův Brod

Ne. Vzpomenu si pouze na Futabu, která v Havlíčkově Brodě vznikla už dřív, ale jestli městu a kraji přinesla něco dobrého, tím si opravdu nejsem jistá.

Luděk Rýzner, 48 let, architekt, ředitel a majitel architektonického studia OK PLAN ARCHITECTS, Humpolec

Ne a jsem rád. Není to správné s ohledem na konkurenceschopnost.