Už čtyři roky se totiž věnuje výrobě šperků, pod přezdívkou Akireee vyrábí převážně dřevěné malované náhrdelníky. A i když je prý velmi špatný obchodník, zakázky se jí hrnou tak, že se jí kouří od štětce.

Jak vás napadlo vyrábět zrovna korále? Kde byl ten první impuls?

Než jsem začala dělat korále, které dělám teď, tak už jsem nějakou chvilku koketovala se šperky.Vyzkoušela jsem si ketlované, drátkované, nebo i šité šperky. Pak jsem jednou narazila na surové dřevěné korálky a doma mi leželo pár akrylových barev, což úplně vybízelo k tomu zkusit si něco namalovat. A tak to vlastně začalo. Postupně jsem začala přidávat korálky omotávané bavlnkou nebo plastové či skleněné. První pokusy bych nepřála nikomu moc vidět. (úsměv)

Proč nepřála?

Co se týče těch prvních pokusů, korále jsem malovala obyčejnými školními štětci, a ještě obyčejnějšími akrylovkami, takže to byla docela patlanina. Když jsem dělala puntíky, barva byla hodně hustá, takže ve výsledku korále na krku celkem škrábaly, no prostě hrůza. (smích) Teď používám umělecké štětce a akrylové barvy od německé firmy, takže kvalita tomu samozřejmě odpovídá. Tahy štětce nejsou vidět a celkově je ta práce taková čistější.

Kolik let se výrobě šperků věnujete?

Zhruba čtyři roky, postupem času se z toho stala pěkná závislost. Co se týče prodeje,tak zhruba tři roky.

Proč vás nejvíce baví zrovna dřevěné korále?

Je tam spousta možností a ke dřevu mě to vždycky tak nějak táhlo. Je to přírodní materiál, který se dá výborně opracovávat, a pro tvoření je super. Na dřevo můžete malovat, lepit nebo vypalovat… tak asi proto. Kulaté korále jsou vlastně taková nestárnoucí klasika, která má svoje místo v každé módě. Do budoucna bych chtěla využívat i jiný materiál než jen dřevo. Momentálně mám v plánu tvorbu textilních šperků, ale zatím je to jen u nápadu a nákupu materiálu.

Jak korále vyrábíte?

Výroba začíná výběrem materiálu. Mám svoji dodavatelku, od které nakupuji surové korále. Když mám vybranou barevnou kombinaci, tak začínám olepovat korálky bavlnkou, malovat barvami a lakovat. Hodně udává moje momentální nálada nebo nápad, který mám potřebu okamžitě zrealizovat. Nakonec korále musím navléct na šňůrku, přidat zapínání a náhrdelník může putovat k zákaznici.

Kde máte dílničku?

Dílničku jako takovou nemám. Máme malý domek, takže moc možností není. Ale v obývacím pokoji mám pracovní komodu v rohu, kterou mi vyrobil manžel přímo pro tento účel, protože už ho nebavilo všude „zakopávat" o korálky nebo akrylové barvy. (smích) V případě potřeby prostě jen zavřu šuplík a je uklizeno.

Jak oslovujete zákazníky?

Ve většina případech zákazníci oslovují mne. Mám virtuální obchůdek na Fleru (internetové tržiště určené k prodeji a nákupu originálních a rukodělných výrobků) a stránku Akireee na Facebooku, kam prostě přidávám nové věci. Jednou jsem prodávala na trzích, ale skoro celou dobu jsem stála v rohu a snažila se být neviditelná. Neumím si říct o peníze. Jsem prostě hodně špatný obchodník. (smích) I přesto, světe div se, se mi objednávky velmi množí.

Proč jste chtěla být neviditelná?

Nejde o to, že bych si nestála za tím, co dělám, ať už jde o kvalitu, originalitu nebo cenu, ale jak jsem říkala, jsem špatný obchodník a neumím si říkat o peníze. Když jsem prodané zboží dávala do sáčku a předávala zákaznici, tak se mi tak klepaly ruce, že jsem pár těch sáčků natrhla. (smích) Asi proto mi vyhovuje prodej na internetu, přestože mi nikdy nikdo neřekl, že bych to měla drahé, jsem z toho nervózní.

Takže jaké byly vaše začátky?

Moje tvořící začátky byly pestré. Zkusila jsem si kdeco, ale až ve špercích, a především dřevěných náhrdelnících, jsem se našla. Je to něco, co mě baví, naplňuje energií a zároveň uklidňuje. Prostě relax. (úsměv) No a prodejní začátky? Trvalo zhruba dva roky, než si mě na internetu pořádně někdo všiml. Do té doby jsem měla třeba jednu objednávku za tři měsíce, ale i to pro mě byl obrovský úspěch.

Jak se vám podařilo dostat se do povědomí lidí? Co vám nejvíce pomohlo?

Řekla bych, že zákazníci si mě zafixovali právě díky dřevěným náhrdelníkům. Jsou originální a nikde takové nenajdete, alespoň pokud vím. (úsměv) Nejvíce mi pomohly samy zákaznice. Je to taková pyramida. Slečna nebo paní si koupí korále, pak je vidí kamarádky, tak si taky koupí… no a kamarádky kamarádek a tak dále, ale mám už i spoustu stálých zákaznic, které ode mě mají vybavenou celou šperkovnici.

Co je podle vás tedy nejlepší reklama?

Nejlepší reklama je výrobek sám o sobě, ale hodně mi pomáhá šuškanda. (úsměv) Také bych neměla zapomenout na profi fotky na prezentaci. Spolupráce s fotografkou MyDannie mi přinesla nové zákaznice. No a protože i můj manžel se věnuje fotografii, tak se mu na jeho modelky snažím nacpat svoje výrobky. (úsměv)

Jak to máte se zakázkami teď?

Momentálně i díky blížícím se Vánocům mám spoustu objednávek, takže tvořím, až se mi od štětce kouří. (smích) Po Vánocích budu mít doufám zase trochu volněji, a budu tak moct zrealizovat nápady, které se mi v hlavě množí.

Kolik času vám výroba jednoho dřevěného náhrdelníku zabere?

V průměru tři a více hodin, ale protože máme půlroční dcerku, která je pěkné torpédo, tak se výroba občas protáhne i na tři dny. Nejsem typ pro dlouhodobější projekty a nemám ráda moc dlouho rozdělanou práci, takže tvořím hlavně po večerech,když ta naše dračice usne. (úsměv)

Kde čerpáte inspiraci?

Vlastně skoro všude. Miluji květinové vzory a pestré barvy, takže velkou inspirací je mi příroda, ale i filmy, knihy a všední věci. Člověk by ani nevěřil, na kolik může být inspirativní běžný nákup potravin. (smích) Asi je to taková deformace. Občas mám pocit, že korále vidím za vším.

Takže když vidíte v obchodě mrkev, řeknete si, vyrobím oranžové korále?

To jste mě pobavila. (smích) Není to tak úplně přesně, ale taky by se to tak dalo chápat. Například vidím čokoládu, a už mi v hlavě naskakují obrázky čokoládové fontány a jak si do ní namáčím ovoce někde na nějaké oslavě pod širým nebem, zapíjím to nějakým dobrým pitím… no a korále jsou na světě. (smích) To jsou takové ty myšlenkové pochody. Vlastně všechno má svůj příběh.

Kolik vaše korále stojí?

Záleží na použitém materiálu a složitosti při výrobě, ale snažím se, aby moje šperky byly cenově dostupné.V průměru se tedy cena náhrdelníku pohybuje v rozmezí 170 až 250 korun a náušnice 50 až 100 korun.

Proč šperky prodáváte pod značkou Akireee? Jak jste na to přišla?

Přezdívka Akireee vznikla, když jsem si na Fleru zakládala obchůdek a při vyplňování informací jsem se dostala ke kolonce zadejte svoji přezdívku. Je to moje křestní jméno pozpátku plus dvě e jako bonus. (úsměv) Nic moc kreativního v tom není.

Kdo jsou vaši nejčastější zákazníci?

To nejde dost dobře určit.Moje zákaznice jsou velmi různorodé, až mě samotnou to překvapuje.Nakupují u mě doktorky, právničky, prodavačky, kuchařky, policistky a tak dále. Nakupují u mě mladé slečny, maminky, ale už jsem vyráběla korále i pro babičky či malé holčičky.

Co vás na tom nejvíce baví?

Asi milion věcí. (smích) Koho by nebavilo dělat si svoje vlastní šperky? Baví mě originalita, baví mě zpětná vazba od zákaznic, baví mě to, jak se cítím, když tvořím. Je toho moc. Ke každé ženě patří šperky,k některé více ak některé méně… já jsem šperky obklopena každý den.