Pochází z vesnice poblíž Pelhřimova, kam pravidelně jezdí na chalupu. „Dalo by se říct, že mám dva domovy, jeden v Praze a druhý v Litohošti. Z toho vyplývá i celkový vztah k Vysočině," říká v rozhovoru pro Deník Václav Tůma, ředitel Energoklastru CTT Vysočina. Právě tato společnost nyní v Jihlavě staví vědeckotechnický park (VTP).

Můžete prozradit, jaký je tedy váš vztah k Vysočině?
Je velice kladný a v mém žebříčku hodnot leží hodně vysoko.

Z toho tedy zřejmě vyplývá fakt, že jste pro VTP zvolili právě Vysočinu. Kdy se zrodila myšlenka na výstavbu VTP v Jihlavě? Co bylo hlavním impulsem?
Samotná myšlenka vybudovat VTP v Jihlavě bylo vlastně logické vyústění několika základních okolností, bez kterých by nebylo možné tento projekt realizovat. Především to byla podpora a vůle několika i regionálních subjektů sdružených v Energoklastru, zejména Hospodářské komory Kraje Vysočina. Následně velmi úzká spolupráce s Centrem pro výzkum, vývoj a inovaci, ČVUT Praha a Mendelovou univerzitou. Důležitá byla podpora ze strany státu a regionálních samospráv. Velkou roli hrálo i vlastní geografické položení Jihlavy a její mikroklima, které jsou velkým přínosem pro naše výzkumné a testovací záměry.

Kolik lidí se na těchto výzkumech bude podílet?
Kapacita tohoto parku byla od samého počátku určena dle jeho jedinečného vybavení. Již teď vznikají na partnerských univerzitách vědecké skupiny, které budou působit v Jihlavě. V projektu počítáme s padesáti pracovními místy. Kapacita parku bude až pro sto padesát až dvě stě dalších pozic a postupem času se zasídlením dalších spin-off firem až čtyři sta. To je naše maximum.

Teď hovoříte přímo o vědeckých pozicích?
Ne všichni z nich budou vědci, budou mezi nimi třeba i středoškoláci, technici nebo odborní pracovníci. Samotný počet vědců v první fázi odhadujeme na patnáct až dvacet. I do budoucna lze odhadnout, že počet vědců bude kolem třetiny z celkového počtu pracovních míst.

A bude opravdu VTP plně vytížen? Nemůže se třeba stát, že ze záměru zbude jen prázdná skořápka? Myslím tím to, že by sice VTP stál, ale nebyl by využitý.
Toho se neobáváme, stát se může samozřejmě všechno, ale kvůli tomu tady nejsme. Rozvíjíme spolupráci i na regionální úrovni, ale nechtěl bych předbíhat. Mezi zájemci je například i firma, přímo z Jihlavy, která má zájem asi o dvě stě metrů čtverečních a ráda by se do VTP přestěhovala. Spolupráci otevíráme a rozjíždíme i s velkými jmény z řad podniků, víc ale nemohu prozradit.

S vytížeností VTP, jak je vidět, by problém být nemusel…
Co se týče samotné vytíženosti, to ukáže až čas. Nicméně jak jsem již říkal, vedle zájmu firem, již teď vznikají výzkumné týmy, včetně rodáků z Vysočiny působících v Praze nebo Brně, kteří by se rádi vrátili zpět.

Takže v tuto chvíli můžete říct, že se neobáváte, že by nebyl zájem o poznatky, které jihlavský VTP vyzkoumá…
Mohu prozradit, že zájem o tento projekt, ať už ze strany komerční nebo akademické obce nás překvapil natolik, že jsme se rozhodli paralelně rozjet možnosti rozšíření, což by zajistilo rozvoj a rozšíření toho stávajícího. Takže se dá říct, že o zájem o využití vyprodukovaných poznatků VTP Vysočina se rozhodně bát nemusíme.

V současné době není do projektu zapojena Vysoká škola polytechnická Jihlava. Počítáte s tím, že by se mohla do budoucna také na činnosti VTP nějak podílet?
To je taky jeden z našich cílů. Zapojit do našich aktivit nejen regionální vysoké školství, ale už i to střední. Konkrétně pak s jihlavskou vysokou školou již rámcová jednání probíhají. Pro studenty už dnes organizujeme soutěž s názvem Technology cup. Je to soutěž zaměřená primárně na vysokoškoláky, pro rok 2013 se už ale chystáme Technology cup pilotně vyzkoušet i na středních školách na Vysočině. Začneme tak pracovat se studenty i v šestnácti letech a trochu bychom je motivovali k technickým oborům. A podle mého názoru by toto mělo být nesmírně atraktivní i pro kraj a město.

Bude to asi chtít trochu vizionářství. Myslíte, že jihlavský VTP bude úspěšný na českém vědeckém poli?
Není třeba vizionářská odpověď. Odpovím vám podle reality. Další program na podporu a rozvoj je již v běhu. Nastíněná spolupráce se zahraničními univerzitami se stává realitou již teď. Mimo jiné s předními evropskými univerzitami ETH v Zurichu a Katolickou univerzitou v Leuvenu v Belgii. V oblasti měření a regulace, i se zámořskou Kalifornskou univerzitou v Berkeley a také se Sandia Laboratories.