Pouze jedno umístění na stupních vítězů vybojovali čeští biatlonisté na mistrovství světa v Novém Městě na Moravě. Medailovou odměnu si odvezla před třemi týdny jen smíšená štafeta. I když si domácí sportovci připsali pouze bronz, pořadatelé aspirují na zlato. Mezi velkými sportovními akcemi za posledních několik let na jižní Moravě a Vysočině skončili nejvíc v plusu. Přibližně devět milionů korun.

Po čtyři roky staré zkušenosti s libereckým mistrovstvím světa v klasickém lyžování, po kterém zůstaly víc než stomilionové dluhy, byla velkolepá akce na Vysočině bez problémů. „Nemohli jsme si dovolit skončit v minusu. Šampionát v Liberci nám někteří lidé stále připomínali," uvedl šéf organizačního výboru Jiří Hamza. Vydělané peníze investuje Český svaz biatlonu do podpory mládeže.

Zatímco tato akce vyšla organizátorům v kladných číslech, s opačnou situací se už několik let za sebou perou pořadatelé motocyklového světového šampionátu na Masarykově okruhu. Loňská Velká cena České republiky v Brně skončila ve ztrátě víc než čtyřicet milionů korun. „Přesto má pro nás smysl ji pořádat. Díky ní nám zůstává status tratě, na které se jezdí prestižní závody MotoGP a můžeme dráhu komerčně pronajímat za vyšší cenu," upozornil mluvčí Automotodromu Brno Jiří Smetana.

I když tím ztrátu v desítkách milionů nepokryjí, přesto jde podle Smetany o nejlepší možnost, jak zachovat prestiž brněnskému okruhu a zároveň přitáhnout sportovní akci světového významu.

Za stovky milionů

Podobné akce ale něco stojí. Velká cena vyšla na téměř 137 milionů korun, biatlonové mistrovství světa spolklo skoro o šedesát milionů víc. Necelou polovinu peněz získali novoměstští pořadatelé z veřejného sektoru, bez kterého se podle nich nic takového nedá uspořádat. „Vyplatí se to. Přínos mistrovství světa pro Vysočinu je téměř půl miliardy korun," vypočítal sumu krajský hejtman Jiří Běhounek.

V opačné pozici byli například loni pořadatelé Světového poháru horských kol v Novém Městě. „Dostali jsme pouze několik desítek tisíc od kraje," podotkl organizátor Ján Svorada. Ten většinu z osmi milionů korun sehnal od sponzorů. „Přímé dotace někdy tvoří pouze zlomek peněz. Proto je důležitější podpora poskytnutím prostor, výhodnějšího pronájmu nebo pomoc s propagací," vysvětlil Marek Pavlík vyučující na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně předmět ekonomika sportu.

Podle pořadatelů není hlavní cíl zisk. „Neděláme to pro to, abychom bohatli. Důležité je, když nezbudou dluhy a akce poslouží k propagaci republiky, místa nebo sportu," tvrdí bývalý manažer brněnských basketbalistek z brněnských Žabovřesk Hamza.

Akce nelákají pouze sportovce, ale také davy fanoušků z České republiky i ze zahraničí. Mezi víc než dvou set tisíci z těch, kteří sledovali zápolení novodobých „myslivců na lyžích" ve Vysočina Areně, nechyběla ani Němka Lea Huberová. „Jsou tady pěkné hospůdky. Vzali jsme si i s sebou běžky, abychom se podívali po okolí," sdělila žena, která přijela z pět set kilometrů vzdáleného Saarbrückenu.

Příliv turistů pak pomáhá místním podnikatelům. „Kromě biatlonistů u nás předtím bydleli i závodníci z různých zemí, kteří přijeli na Světový pohár v horských kolech. V květnu tu budou zase," popsal situaci vedoucí penzionu Vrchovina Aleš Hrstka.