Kaiřina postava Hana se svěřuje se svými problémy sestře Marii v podání Kristýny Leichtové. Hanin osud má ale v rukou drsná producentka Růžena, kterou hraje Markéta Plánková. Obsah hry připomíná reálný život mnohé běžné herečky…

Jak dlouho jste hru před premiérou zkoušeli?
Šlo o intenzivní dva měsíce zkoušek. Pro mě osobně nonstop. S textem všude.

Podívejte se na rozhovor s Kateřinou Kairou Hrachovcovou:

| Video: Youtube

Na nazkoušení každé hry dostáváte stejně dlouhou dobu, nebo se časy liší?
To nemohu tvrdit za ostatní „umělce“. Doba zkoušení se může lišit. Z vlastní zkušenosti ano, dva až tři měsíce jsou určitým standardem.

Máte svůj speciální trik na učení textů?
Plné soustředění na to, co je v textu obsaženo. Základní je rozumět tomu, co postava, kterou mám hrát, říká a proč. A když se text učím, hodně chodím. Chodit a opakovat si text stále dokola a dobře ho znát je základ pro svobodu při zkoušení.

Co se děje v hlavě herce, když zapomene text?
Já osobně potřebuji klid a nepanikařit. Přiznat sobě i divákům, že text jednoduše nevím, a umět se z takové situace dostat. Nebát se improvizace, a hlavně se z toho nepo… Zažila jsem to nejednou. Smysl pro humor se hodí.

Kolik kostýmů ve hře Pokračování příště střídáte?
Nemám to spočítané. Řekla bych, že budou tak čtyři, ale přijďte se podívat do divadla a spočítat si to sama.

Kaira Hrachovcová ve hře Pokračování příště:

Fotogalerie: Kaira Hrachovcová ve hře Pokračování příště

Kdo kostýmy pro tuto hru navrhoval a tvořil?
Byla to skvělá profi spolupráce s kostýmní výtvarnicí Annou Pospíšilovou. Outfity byly nakombinované z oblečení našeho partnera F&F a obuv dodal Deichmann.

Tetování se stalo pro Kairu životním posláním:

Býváte ještě dnes před představením nervózní?
Ano. Jsem trémistka. Zároveň se i těším. Jistou nervozitu zažívám před jakoukoli tvorbou. Pokud to tak lze nazvat.

Udržujete si vlastní rituály? Ty z pověrčivosti.
Ano, ale neřeknu! Tajemství. Nejen z pověrčivosti.

Přibližte svou postavu ze hry Pokračování příště.
Má role ve skvěle napsané divadelní inscenaci Pokračování příště, kterou nyní hrajeme ve Vršovickém divadle Mana a v divadle Palace, je populární herečka Hana z nekonečného seriálu české produkce. Ta se slepě, ve svém teatrálním, excentrickém „hraní“, pomíjivé popularitě a slávě vidí. S nejistotou v sobě si je jistá, že je schopna zahrát cokoli. Po čem vlastně Hana touží? A je hraní v nekonečném seriálu naplňující, zábavné a pro Hanu to opravdové štěstí? Pro diváky hra zábavná i naplňující je. To je štěstí.

close Kaira Hrachovcová ve hře Pokračování příště info Zdroj: se svolením Kairy Hrachovcové a divadla Mana zoom_in Kaira Hrachovcová se ve hře Pokračování příště objevuje po boku Kristýny Leichtové a Markéty Plánkové.

Je to tedy v podstatě role dost z hercova reálného života, ne?
Ano. Dá se to tak říct. Ono je v každé profesi, řekla bych, podstatné nebrat se příliš vážně.

Cítila jste vy sama podobné herecké obavy a úzkosti jako vaše postava?
Ne. Nikdy. Nikdy jsem se, a to je fakt, jako herečka neprožívala. Neřešila jsem popularitu ani to, jestli mě někdo obsadí do další, nové role.

Ve hře s vámi sdílí tyto pocity vaše sestra v podání Kristýny Leichtové, kdo vám v životě zaručeně rozežene chmury?
V první řadě, Kristýna i Markéta Plánková jsou moc fajn holky i profi herečky. Vzácná souhra… Chmury, smutky mně zahání pes mého života Punťa, nejbližší přátelé, vlastní úsměv, smích, humor, nadhled, procházky, slunce a to, že miluju svoji tvořivou práci, která je pro mě zároveň koníčkem. Velmi naplňující a vzácné.


Nahrává se anketa ...

Duševní zdraví je důležitou součástí života. Myslíte, že se mu lidé dostatečně věnují a už není takovým tabu?
Ze svého pohledu mohu tvrdit, že zdraví a duši, aby byly v rovnováze, se věnuji přirozeně řadu let. Neplatí to ale u všech. Mnoho osob není doopravdy šťastných. I když to o sobě tvrdí, nebo se tak prezentují. Mám zkušenost, profesní, zásadní.

Prozradíte svou zkušenost?
Byla jsem dlouhodobě v pracovním kolektivu, ve vlastním autorském projektu s kolegyněmi – ženami – ne šťastnými a žárlivými. Lidsky i profesně tam vládla negace vůči všemu a všem. Bylo to velmi toxické prostředí. Ano, duševní zdraví je důležitou součástí života a je třeba se umět vyhranit. Nastavit si hranice tak, aby si k vám nikdo nic nepatřičného nedovoloval… S odstupem času mohu říct, že zmíněný kolektiv byl velmi cenná zkušenost.

Vy se sféře duševna věnujete dost skrze umění, seance během tetování, přes symboly a slova… Jak to přesně funguje?
Skvěle. Důvěra. Seance, to zní tajemně. Nerada bych, aby tohle bylo jakkoli zavádějící. Jsem srdcem tatérka a to, jak vše funguje, zůstává vždy jen mezi mnou a klientem, člověkem, kterého tetuju.

Jaké máte odezvy od klientů?
Nádherné. Děkuji za ně.

Co vás ve vašem nabitém programu čeká v nejbližší době?
Stále něco tvořím, tetuju, setkávám se s lidmi v rámci osobních výkladů, numerologie. A taky potřebuji malovat obrazy. Loni v září jsem dostala nabídku na další výstavu, a to je výzva!