Kliknutím zvětšíteJeště v druhé polovině 90. let ztrácela planeta z polárních čepic v Arktidě, Grónsku a Antarktidě, z horských a šelfových ledovců a ze zamrzlých oceánů a moří v polárních krajích ročně kolem 0,8 bilionu tun ledu ročně. V roce 2017 ubylo již 1,3 bilionu tun. To je skoro dvoutřetinový nárůst. Za celou tu dobu zmizelo z polárních krajin a horských hřebenů 28 bilionů tun ledu. Tvrdí to britští vědci v nejnovějším vydání magazínu The Cryosphere. K číslům došli po důkladné analýze satelitních snímků planety.
A protože hodnota 28 bilionů tun je číslo tak abstraktní a nepředstavitelné, přepočítali ho vědci na výše zmíněnou stometrovou tloušťku ledu, který by zakryl celé Ostrovy. Ale co se stalo s uvedenou masou zmrzlé vody? Odpověď je naprosto triviální. Roztála. A v konečném důsledku skončila v oceánech. V analyzovaném období se zvedla jejich hladinu o 3,5 centimetru.
Nejčernější scénář
Vědci opět a znovu varují, že se naplňuje ten nejčernější scénář nárůstu střední hladiny moří, který v roce 2013 nastínil Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC). Mimochodem, letos by panel měl vydat další svoji tzv. Velkou zprávu. Podle klimatologů se nedá očekávat jásání nad dosaženými úspěchy, spíše velmi nepříjemná překvapení.
Experti IPCC před osmi lety předpokládali, že pokud se množství skleníkových plynů emitovaných do atmosféry lidstvem bude růst stejným tempem, tak se hladina oceánů do konce století zvedne o jeden metr. Podle studie zveřejněné v The Cryosphere každý centimetr, o který se zvedne střední hladina moří, ohrožuje přímo na životech okolo milionu lidí žijících na pobřežích. Nejistou budoucnost má kvůli současnému tempu tání kolem dvou miliard lidí po celé planetě. Již předchozí studie upozorňovaly, že by do konce tohoto století mohly zmizet ledovce z Alp. Podle optimistických prognóz bychom pak například ztratily pouze třetinu ledovců v Himálaji a pohoří Hindúkuš.
Ačkoli horské ledovce tvoři jen jedno procento ledu na planetě, ztracený led v letech 1994 až 2017 byl přesně z jedné čtvrtiny z nich. Další čtvrtina roztála v Grónsku a Antarktidě. Polovina všeho ledu tedy zmizela z pevné země. Zbytek pocházel z šelfových ledovců a zmrzlé hladiny Severního ledového oceánu. Je třeba si uvědomit, že tání mořských ledů bezprostředně ke vzrůstu hladin moří nepřispívá, má ale celou řadu jiných fatálních následků pro arktickou ekologii.
Nejteplejší rok
Proč ledovce tají? Odpovídá za to kombinace vzrůstu teplot ovzduší a oceánů. Rok 2020 byl jedním z nejteplejších v historii globálních měření teplot. Rekordní byl rok 2016. Střední teplota Země byla loni o 1,25 stupně Celsia vyšší oproti té z druhé poloviny 19. století, která je brána za základní poměrovou teplotu před průmyslovou revolucí. Rekordně horká ale byla celá poslední dekáda.
Podle predikcí IPCC katastrofa nastane ve chvíli, kdy se globální oteplování vymkne kontrole a roční změna bude vyšší než 1,5 stupně Celsia. Severní pól pak do konce století bude zcela bez ledu a sněhu, které odrážely sluneční záření. Změní se v temnou oceánskou propast, která ho naopak bude kompletně pohlcovat. Důsledkem bude další oteplování planety.
Ročně lidstvo podle dat panelu pošle do atmosféry okolo 50 miliard tun skleníkových plynů přepočítaných na ekvivalent oxidu uhličitého. Pokud bychom nyní chtěli udržet oteplování pod magickou hranicí 1,5 stupně Celsia, museli bychom do třiceti let jejich emise dostat na nulu. Zastavení globálního oteplování proto bude podle vědců vyžadovat zásadní změnu v myšlení a další civilizační revoluci.
5
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
