Kliknutím zvětšíteNaleziště fosilií Kem Kem se nachází na okraji Saharské pouště poblíž marocko-alžírských hranic a vědcům je už dlouho známé jako cenný svědek života v období křídy. Nová studie se však zaměřuje na dosud málo prozkoumaný problém: podle fosilních nálezů zde totiž naprosto převažovali masožraví dinosauři, jejichž počet vysoce převyšoval jejich býložravé protějšky.
Tak vysoký podíl predátorů pojídajících maso na celkové populaci nemá podle vědců obdoby v žádném srovnatelném současném suchozemském ekosystému.
„Bylo to pravděpodobně to nejnebezpečnější místo v dějinách planety Země. Kdyby sem dorazil cestovatel v čase, asi by dlouho nepřežil,“ cituje server Science Alert paleontologa Nizara Ibrahima z americké katolické univerzity University of Detroit Mercy, jehož tým v rámci své nové studie znovu přezkoumal řadu fosilních nálezů z oblasti Kem Kem.
Nálezy zkamenělin se rozptýlily do světa
Oblast Kem Kem je bohužel už dlouho známá nejen paleontologům, ale také komerčním lovcům zkamenělin, kteří ji léta drancovali, takže řada zdejších mlčenlivých svědků dávné minulosti naší planety dnes spočívá v soukromých sbírkách rozesetých po celém světě.
V důsledku toho až dosud chyběl uspořádaný přehled všech zde se vyskytujících fosilií, který by nám poskytl odpověď na otázku, co vlastně tyto zkameněliny souhrnně představují. Jaké dinosauří společenství v Kem Kem žilo a v jakých vzájemných vztazích? Právě tuto mezeru v našich vědomostech se Ibrahimův tým pokusil vyplnit novou analýzou, při níž vycházel také z návštěv soukromých fosilních sbírek nacházejících se na několika kontinentech.
„Jde o nejkomplexnější dílo o fosilních obratlovcích ze Sahary za téměř století, protože slavný německý paleontolog Ernst Freiherr Stromer von Reichenbach publikoval své poslední hlavní dílo v roce 1936,“ vysvětluje člen Ibrahimova týmu, paleobiolog David Martill z Portsmouthské univerzity ve Velké Británii.
Podle Ibrahima zahrnovala oblast Kem Kem ve skutečnosti dvě různá místa bohatá na zkameněliny, a sice dolní část zvanou Gara Sbaa a horní nazávanou Douira.
Oba tyto skalní útvary vykazují řadu dinosauřích a pterosauřích stop. Kromě nich se v nich vyskytují ještě četné fosilie pravěkých krokodýlů, želv, rybích zbytků a různých bezobratlých živočichů a rostlin. Četné jsou i nálezy zkamenělých stop, tedy otisků zvířecích nohou.
Čtyři kohouti na jednom písečku
Nejpozoruhodnějším rysem paleosystému Kem Kem a obdobného naleziště v egyptské Baháriji (oblasti v Západní poušti v Egyptě) je však záhadný zjevný nadbytek dravých masožravých dinosaurů oproti býložravým.
Zatímco na většině obdobných druhohorních nalezišť se najdou obvykle stopy po výskytu jen jednoho nebo dvou velkohlavých masožravých teropodů, v oblasti Kem Kem je doložen výskyt hned čtyř takových druhů (Abelisaurida, Spinosaura aegyptiacus, Carcharodontosaura saharicus a Deltadromea agilis).
A to není jediná věc, kterou se tyto oblasti podle zjištění vědců odlišují. „Kromě nadbytku velkých dinosauřích predátorů přinejmenším tři z druhů, jejichž fosilie pocházejí z Kem Kem a z Bahárije, patří mezi 10 největších dinosauřích predátorů, které zatím věda poznala,“ uvádějí autoři nové studie.
Nálezy velkých býložravců pocházejících z téže doby nejsou ani tak četné, ani tak různorodé. Přesto však teropodi měli v dané oblasti co jíst. V době, kdy se těmito končinami potulovali (tedy zhruba před 100 miliony let, u některých zkamenělin až 115 miliony let) představovala tato oblast výběžek v rozsáhlém říčním systému. Populaci masožravých dinosaurů tak snadno uživila bohatá zásoba ryb a dalších vodních živočichů.
„Žilo tu plno velkých ryb, včetně obřích latimérií a dvojdyšných ryb. Vyskytoval se zde také obrovská sladkovodní pilounovitá paryba zvaná Onchopristis, která v dospělosti dorůstala více než osmi metrů, vážila kolem tuny a byla obávaná pro tzv. rostrum, kostěný výběžek v přední části lebky, v němž měla zuby ostré jako dýky, ale krásně lesklé,“ uzavírá Martill.
3
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
