Druh pavouků druhu lagonomegopidae je již v současnosti vyhynulý. Má však dlouhou historii. Poprvé se objevili před 359 až 299 miliony lety v geologickém období karbonu. Fosilizovaný barmský jantar vypráví rovnou dva příběhy. Detailní studie fosilizované pryskyřice vyšla v úterý v časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences.

První příběh vypráví o „samici pavouka druhu lagonomegopidae svírající váček s vajíčky, která se mají brzy vylíhnout (…),“ uvedl v emailu pro CNN autor studie a emeritní profesor na univerzitě v Kansasu Paul Selden. „To je přesně tak, jak by vypadala samice žijícího pavouka ve štěrbině kůry stromu (v tomto případě těsně před zásahem pryskyřice.“

Další kus jantaru zase doslova zachycuje skupinu malých pavouků, kteří se právě vylíhli. To naznačuje, jakým způsobem chránila samice tohoto druhu pavouka svá vajíčka před újmou. Jako důkaz slouží fragmenty nohy samice, které byly nalezeny v tomto kusu jantaru. Mladí pavouci tak pravděpodobně zůstali v matčině blízkosti po nějaký čas i po vylíhnutí.

Pavouci a mateřské pudy

Výzkumníci byli údajně velmi příjemně překvapeni „jak vše krásně do sebe zapadlo.“ Vědci studovali zhruba tři exempláře, které „se v příběhu potvrzovaly navzájem,“ upřesnil Selden.

Vědci využívali k nalezení malých očí a dalších drobných detailů technologii výpočetní tomografie (CT). To pomohlo s identifikací pavouka i mláďat ve trojdimenzionálním detailu.

Pavouci druhu lagonomegopidae jsou rozpoznatelní zejména díky velkým očím – ty se nacházely v oblasti předních koutů hlavy. Podobné fosilie odhalily, že tito pavouci mají v očích tzv. reflexní tapetum, tedy odrazivou vrstvu mezi sítnicí a cévnatkou oka, podobnou jiným nočním zvířatům. Proto například kočkám v noci svítí oči.

Tito vyhynulí pavouci vypadají podobně jako dnešním tzv. skákavkovití pavouci. Nejsou ale zcela vůbec příbuzní.

Pavouci jsou známí svými mateřskými pudy, jen zřídka kdy však tento fenomén dokládají fosilie. „I když jsme mateřské instinkty předpokládali, je velmi příjemné mít o tomto chování fyzické důkazy, které nám poskytly fosilie staré téměř 100 milionů let,“ řekl Selden.

Ale co mateřská péče, která je pozorovatelná u mnoha žijících pavouků, doopravdy znamená? „Rodičovská péče označuje jakoukoli investici rodiče, která zlepšuje podmínky pro mládě, a to často za cenu přežití rodičů a jejich budoucí reprodukce,“ uvedli vědci ve studii. „Jeho evoluce představuje průlom v adaptaci zvířat v jejich prostředí a má současné významné důsledky na vývoj sociality.“

Mezi další členovce, kteří projevují tento druh péče patří hmyz a korýši. Selden a jeho kolegové budou pokračovat v hledání „dalších příkladů chování zmrazených v čase.