Oceány jsou jedny z nejzáhadnějších míst naší planety. Ve skutečnosti lidstvo ještě neprozkoumalo asi osmdesát procent z nich. Výzkumníci už zmapovali mnohem větší procento povrchů Měsíce a Marsu, než oceánského dna na vlastní planetě. I kvůli tomu na něm stále narážejí na úkazy, se kterými si neví rady. Příkladem je nejnovější objev perfektně zarovnaných děr na dně oceánu, o jejichž původu vedou odborníci debaty.

Sopka Sakuradžima
Nové záběry sopky Sakuradžima straší Japonce. I kvůli blízké jaderné elektrárně

Americký úřad NOAA Ocean Exploration sdílel na svých sociálních sítích fotku pořízenou dálkově ovládaným vozidlem umístěným na federálním plavidlu Okeanos. Jeho cesta je jednou z expedic Voyage to the Ridge 2022 zaměřujících se na průzkum dosud neznámé části oceánu.

Deník New York Post přibližuje, že snímek zachycuje perfektně zarovnané díry, které se nacházejí přibližně 2,7 kilometru pod hladinou Atlantského oceánu. Odlehlá oblast je umístěná blízko Středoatlantského hřbetu, který je nejdelším pohořím na světě a jedním z nejpůsobivějších geologických útvarů na Zemi. Často zde probíhají zemětřesení a je také nalezištěm hydrotermálních průduchů.

Červí díry

„Otvory byly v této oblasti hlášeny už dříve, ale jejich původ zůstává záhadou. I když vypadají téměř jako díry vytvořené člověkem, díky malým hromádkám sedimentu víme, že je vyhloubilo něco dosud neznámého,“ okomentovala snímek vládní agentura. Podle sledujících na Twitteru a Facebooku se může jednat o cokoliv, například červí díry.

Nejvíce komentářů směřovalo k hypotéze o neurčitém druhu hrabajícího červa, který v písku či štěrku čeká na své oběti. Když kolem pluje kořist, má na ni ze svého útočiště rychle zaútočit a zatáhnout ji zpět do díry. V místech, kde se krmil, pak podle této teorie zanechává podobné otvory, jaké výzkumníci našli na fotografiích.

Polární záře může hrát různými barvami. Ilustrační foto
Nad australským městem se náhle zjevila tajemná růžová záře. Lidé se děsili UFO

Tato hypotéza se líbí i vědcům. Profesor na univerzitě v britském Hullu Mike Elliott pro magazín Daily Mail řekl, že mnoho organismů narušuje sediment právě v pravidelných vzorcích. „Někteří se zahrabávají horizontálně, třeba krtek, přičemž požírají organické látky v sedimentu, a pak se za nimi může tunel propadnout - to by dalo vzniknout pozorovanému vzoru,“ okomentoval úkaz. Přesto by však podle něj v takovém případě bylo za zvířetem vidět kopečky vyvrženého písku či štěrku.

Hledání kořisti

Další pravděpodobnou teorií je podle profesora proděravění písku predátorem, který by v něm hledal svou kořist. Odkazoval se přitom na rovné vzory, které zanechávají brodiví ptáci v bahnitém dně. Není však podle něj jisté, zda by podobný úkaz zvládli živočichové žijící v hlubokém oceánu.

Příznivci další teorie se zase domnívají, že jde v případě podivné anomálie o díry v kusu potrubí či plynové kapsy. Výzkumný pracovník londýnského Institutu zoologie Chris Yesson však uvedl, že příčinu je nutné hledat spíše u zvířat. U příspěvku se ale našli také milovníci konspiračních teorií, kteří tvrdili, že se jedná o díry mimozemského původu podobné kruhům v obilí.

Živý přenos expedice Voyage to the Ridge 2022:

Zdroj: Youtube

Pětina zemského povrchu

Portál Britannica vysvětluje, že Atlantský oceán odděluje kontinenty Evropy a Afriky na východě od kontinentů Severní a Jižní Ameriky na západě. Pokrývá také jednu pětinu zemského povrchu. Jeho průměrná hloubka je přibližně tři tisíce metrů a maximální hloubka přes osm tisíc metrů, a to v příkopu Puerto Rico. Patří do něj mimo jiné Baltské, Severní, Černé a Středozemní moře.