Starosta na rovinu říká, že pro něj je povrchová část větší problém než ta hlubinná. V době provozu má mít areál 440 zaměstnanců. „Máme z přílivu obyvatel velké obavy. Jedná se o pět set rodin, což nyní nemá celá Dolní Cerekev. A ti lidé musí někde bydlet, jejich děti musí chodit do školy, a my na to nemáme připravenou infrastrukturu,“ vysvětluje Dvořák a pokračuje: „A nemá ji ani Jihlava. Tam když přijde pět set nových rodin, bude mít město problém, a to má diametrálně odlišný rozpočet než Cerekev.“

V rámci Dne proti úložišti v Dolní Cerekvi nejprve starosta Zdeněk Dvořák promluvil o úložišti jaderného odpadu. Pak přišel čas na zábavu, Matěj Kolář se stavěl na hlavu.
V Dolní Cerekvi se protestovalo proti úložišti. Lidé se tam posílali na záchod

Povrchová stavba má být rozlehlá. A pod zemí bude plocha několikanásobně větší. „Celý oplocený povrchový areál navrhovaný do blízkosti Dolní Cerekve má mít patnáct hektarů. Není to celé, ještě je třináct hektarů rubaniny žuly, která se vytěží za padesát let. Bude to plocha čtyřicet fotbalových hřišť. My v Cerekvi nemáme ani jedno, protože se sem nevejde,“ říká Dvořák.

Zatímco třeba nákupní centrum Aventin na kraji Jihlavy se stavělo dva roky, úložiště se má stavět patnáct let. To mají vzniknout první ukládací chodby. Dalších osmdesát let se pak úložiště bude neustále rozšiřovat. „Bude to příliv horníků, kteří v této lokalitě od dob rubání stříbra nebyli. Jediní horníci v republice jsou na Ostravsku a tam rubou hlavně Poláci. Tak nevím, jestli je za dvacet let přesuneme někam jinam po republice,“ uvažuje Dvořák s tím, že takhle to podle něj nemůže fungovat.

Pohled do historie:

Téma hlubinného úložiště radioaktivního odpadu rezonuje v obcích nedaleko Čeřínku na Jihlavsku už třicet let. Starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák i řada dalších obyvatel se postupně naučili rozumět hydrogeologii, geologii, socioekonomice, ale i třeba ochraně přírody. V červnu 2020 se devítka vybraných lokalit z celé republiky zúžila na čtyři, vedle Hrádku na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska, kde došlo k výrazné změně vybraného prostoru, se do finálové čtveřice dostaly také lokality Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku či Březový potok na Klatovsku. Předpokládá se, že to některé z nich se začne od roku 2065 vozit použité palivo z jaderných elektráren.

Pravdou je, že obce chtějí zvyšovat počet obyvatel. „Ale udržitelně,“ upozorňuje Dvořák. I územní plány totiž počítají s nárůstem obyvatel o pět, maximálně deset procent. „Ale 440 rodin, to je špatně. To nemůže fungovat. Soudržnost obyvatel, když každý druhý bude cizí, možná cize mluvící, to bude dělat velké rozepře,“ předvídá starosta. Počítá s tím, že u úložiště by byla ubytovna pro dělníky, tam ale nebudou všichni, ti budou bydlet po obcích v okolí, nejvíce v Dolní Cerekvi.

Nabízí se otázka, jestli by nemělo být vyhořelé palivo skladováno v regionech, kde mají z jaderné elektrárny benefity, tedy u Dukovan nebo u Temelína. „Horka na Třebíčsku není úplně blízko Dukovan,“ říká na adresu jedné z dalších vytipovaných lokalit starosta Cerekve. Mimochodem, starosta Třebíče Pavel Pacal již před několika lety tvrdil, že ví o obcích, kde úložiště chtějí.

Podívejte se, kdo chce být starostou v Dolní Cerekvi. Klikněte ZDE.

Mohlo by tomu tak být třeba i na jihu Čech. Tam jsou další dvě lokality, Březový potok na Klatovsku a hlavně Janoch u Temelína.

„V případě Temelína je region jaderný a obyvatelstvo těsně vedle elektrárny je s jádrem smířené. Na druhou stranu mají v čerstvé paměti, jak se ta elektrárna budovala. Ale je tam infrastruktura, která nám tady chybí. Logicky by vycházelo ekonomicky výhodnější udělat úložiště tam. Jsou tam i jaderní odborníci. Na lokalitě má vzniknout horká komora, což je jaderné zařízení, a jsou tam lidé, kteří s tím umí pracovat. Tady nemáme ani jednoho,“ hodnotí Dvořák pro a proti.

ANKETA: Jaký bude nejlepší další postup, aby byla vybrána ideální lokalita pro ukládání vyhořelého paliva? Přečtěte si odpovědi v galerii:

Vadí mu také, jak sám říká, „změna hřiště“. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) chce nyní ukládat vyhořelé palivo v jiném území, než které bylo původně zkoumané. Tři čtvrtiny území jsou mimo původně plánované území. Změna přišla poté, co obce z lokality Čertův Hrádek upozorňovali na ohrožení pitné vody pro Prahu a střední Čechy. Ani aktuální místo není, co se týká ochrany vod, ideální. „Je logicky snazší obětovat padesátitisícovou Jihlavu než milionovou Prahu,“ uvažuje nahlas starosta Dolní Cerekve.

Starosta Dolní Cerekve není spokojený ani s komunikací se SÚRAO. „Různé domněnky se rojí více a více, SÚRAO má problémy a celá společnost pak ztrácí důvěryhodnost. Vzájemná důvěra je nyní velmi vážně narušená, poškozená je možná už nenávratně,“ říká Dvořák.

Zdroj: Deník/Martin Singr

Podobně mluvila před krajskými volbami lídryně Pirátů Hana Hajnová. „SÚRAO se chová jak podomní prodejce vysavačů. Viděla jsem několik prezentací a nepřesvědčili mě, že jsou odborníci na cokoliv a už vůbec ne na hlubinné úložiště,“ nebrala si servítky Hajnová. Po volbách, ve kterých se stala první náměstkyní hejtmana, začala jednat. Hejtmanství nyní při odmítání úložiště stojí za obcemi v obou lokalitách na Vysočině.

Základní údaje o Dolní Cerekvi

Městys Dolní Cerekev na Jihlavsku se rozkládá po obou stranách historické hranice Čech a Moravy. Žije tam přibližně tisíc tři sta obyvatel, rozloha je téměř šestnáct kilometrů čtverečních.

Na druhou stranu o bezpečnosti celého úložiště Dvořák nepochybuje. „Pokud něco bude pět set metrů pod zemí, těžko se nám bude propadat povrch,“ říká starosta, zatímco procházíme lesem nad plánovaným skladem. „Příroda a geologie nám pomůžou, lidé to pak mohou méně zkazit. Dostat to dost hluboko pod zem do kvádru, který se miliony let nepohnul, je přidávání si pravděpodobnosti, že to uděláme dobře. Tam už to nejsou promile, ale tisíciny promile toho, že se někde něco zkazí. Příroda to umí, na rozdíl od lidí,“ je přesvědčený starosta Dolní Cerekve.

Radioaktivní odpad má stále devadesát procent nevyužité energie, kterou je ale ve stávajících reaktorech obtížné použít. „Je to otázka peněz. Z dob studií si pamatuji, že bylo dvacetkrát levnější vyrobit nové palivo než použít to staré. A já bych taky radši chtěl dvacet nových aut než opravovat jedno staré. Tak by to udělal každý z nás,“ soudí starosta.

Předvolební reportáž Deníku: Proč právě Dolní Cerekev?

Martin Singr.Martin Singr.Zdroj: Deník/Jaroslav LoskotDolní Cerekev je v popředí zájmu veřejnosti, aniž by o to stála. Jedná se totiž o jednu ze čtyř vytipovaných lokalit, kde by jednou mohlo končit použité palivo z jaderných elektráren. Téma se řeší od roku 1992, starosta Zdeněk Dvořák se mu dokonce věnoval ve své bakalářské práci na vysoké škole. Jak říká, situace se od té doby moc nezměnila a odpovědi na otázky, které dotčené obce pokládají, stále nejsou.

Drtivá většina místních obyvatel palivo z Temelína a Dukovan za humny nechce. Je zřejmé, že by téma hlubinného úložiště radioaktivního odpadu mohlo rozhodnout komunální volby v obci. Všichni kandidáti ale jsou, jak se tak zdá, razantně proti.

Martin Singr, redaktor Jihlavského Deníku

Je zřejmé, že hlubinné úložiště bude téma i v zářijových komunálních volbách. „V Dolní Cerekvi je dvaadvacet kandidátů na jedenáct zastupitelských míst, někteří si do svých medailonků přímo napsali, že jsou proti úložišti. Nemají to tam všichni, ale je jich poměrně dost, protože obava z toho, co by to mohlo přinést, je pořád drtivě větší než ty případné benefity, které tam těžko hledáme,“ říká starosta.

Kompletní informace o volbách na Jihlavsku najdete ZDE.

Podobně je to i mezi obyvateli. Většina z nich úložiště nechce, někdo tam ale vidí více plusů než mínusů. Jsou i takoví, kterým je to jedno. „Pro spoustu obyvatel je to už dlouhé. Je to totiž skoro třicet let, co se pokládají stejné otázky a nejsou na ně odpovědi. Někteří lidé jsou unavení a říkají, že je to jedno, že to stejně dalších třicet let nebude a z toho je už hlava bolet nebude,“ krčí rameny Dvořák.

On ale chce, aby naše děti měly možnost pokračovat v započaté práci, ať už bude úložiště budované kdekoliv. „Chtěl bych jednou odcházet do důchodu s tím, že problém, který jsme si udělali my a naši rodiče máme alespoň částečně vyřešený pro naše děti. Chtěl bych, aby bylo řešení připravené a nabídnout dětem cestu,“ uzavírá Dvořák.