Spousta pokusů evokovala lidskou duševní i tělesnou sílu. Třeba řádění taekwondistů Vladimíra a Michala Machotových připomínala slušná hromádka zpřelámaných betonových tašek.

Otec Vladimír, který již patří mezi zavedené hosty Knihy rekordů, si nejvíce cení právě čerstvého pátečního zápisu za rychlostní přerážení betonových prefabrikátů. Tentokrát jich popravil sto během pouhých sedmnácti vteřin. „Umínil jsem si dostat se pod dvacet vteřin a to se povedlo. Šlo to dobře,“ zaradoval se nad patnácti rozbořenými betonovými komínky.

Jeho šestnáctiletý syn Michal měl naopak prvovýstup a hned pro začátek si předsevzal přerazit během jediného výskoku pět ytongů. Nakonec se poručily „pouze“ čtyři, mladík však sklidil kromě certifikátu i uznalý potlesk publika. Na otázku, jak čtyřmi končetinami trefit najednou pět terčů, nevzrušeně dodal. „Normálně dvě úderem, tři kopem.“

Pokud některý z rekordmanů opouštěl pelhřimovské náměstí s dojetím, určitě to byl Jan Skorkovský. Světoznámý míčový kouzelník vstoupil do rekordmanské síně slávy. „Je to pro mě velké uznání,“ přiznal zjihle muž, který kope do míče i všemožných jiných předmětů již půlstoletí. „Zdatných žonglérů se najde více, Skorkovský je ale jen jeden,“ poklonil se stálému festivalovému hostu prezident agentury Dobrý den Miroslav Marek.

Doslova vrcholný pokus paradoxně odstartoval včera, po ukončení festivalu. Otec českých běžeckých vytrvalců Miloš Škorpil se odpoledne vydal na patnáctihodinový výšlap do schodů věže kostela svatého Bartoloměje s cílem překonat v pondělí po ránu převýšení střechy světa zvané Mount Everest.