Osmý ročník Jiřínského léta se i přes nepřízeň počasí opravdu vydařil.
Jedinou bolístkou letošní slavnosti byla neúčast skupiny Olympic. „Kluci z Olympicu se sem moc těšili, ale klávesák Milan Broum si poranil ruku a nemůže hrát,“ vysvětlil Jarda Hypochondr, který akci z velké části pořádá. „Doufám, že na nás fandové Olympicu nezanevřou a užijí si i jiné hosty,“ dodal.
Při pohledu na vířící parket bylo zřejmé, že i ostatní kapely umí udělat show, a že smutnit se rozhodně nebude. „Neúčast Opympicu mě hodně zklamala, ale Jarda Hypochondr byl super a spravil mi náladu,“ nechal se slyšet Martin Kruntorád z Jihlavy. A měl pravdu. Jarda Hypochondr a jeho Divná Parta zaplnili parket do posledního místa.
Při populární Šenkýřce šly stranou i půllitry s pěnivým mokem a všechny ruce byly nad hlavami. Refrén zpívali děti i zarputilí rockoví fandové. „Na Jiříně je nejlepší, že lidi spolu tančí a zpívají a každému je jedno kolik dal kdo za kadeřníka, tady se boří hranice,“ rozzářil se jeden z pořadatelů při pohledu na rozjásaný dav.
To své si v Jiříně našel skoro každý, milovníky romantiky potěšili Jakub Smolík a Naďa Urbánková, klasikům zahrál Karel Vágner s rodinou a divočejší typy rozhýbali Divná Parta a Věra Špinarová. „Je dobře, že tady hraje od každého něco, mě se třeba líbili Vágnerovi a máma se nejvíc těší na paní Špinarovou,“ pochvalovala si Aneta Smetanová, která přijela až ze vzdálených Moravských Budějovic.
Chvála se ostatně dala pět nejen na složení kapel. Velkým plusem Jiřínského léta je perfektní technické zázemí, bohaté občerstvení, přístřešky proti dešti a hlavně úžasný pořádek, který se na akcích pod širým nebem jen tak nevidí. Díky výbornému zajištění ze strany pořadatelů se tak můžeme těšit zase za rok!
