Ve zcela specifických podmínkách pracuje a místo na slunci si v poslední době hledá Telčská dechovka. Ve městě, kde kulturní akce začínají každoročně s nadsázkou 1. ledna a končí 31. prosince, se musí kapela i žánr prosazovat v opravdu nebývalé konkurenci.

V Telči, městě zapsaném na seznamu UNESCO, zakotvila vážná hudba i folklor. Tradiční festival Prázdniny v Telči zase sází na směsici a prolínání žánrů a na osobnosti zavedené i nevšední. Při akcích se telčským náměstím Zachariáše z Hradce linou tóny dixielandu, občas střední proud nebo jazz. „V Telči je naše postavení opravdu specifické. Tady je muziky i kultury obecně pochopitelně víc než jinde," uvědomuje si Evžen Mašát, kapelník Telčské dechovky.

Přesto malá dechová muzika na domácích akcích nechybí. „Přímo v našem malebném městě vystupujeme při příležitosti Dne matek v květnu, na setkání dechovek v červnu, na telčském jarmarku v červenci," poukazuje na opakující se příležitosti k vystupování přímo v Telči.

Výčet to ovšem není konečný, Telčská dechovka patří i na další místa ve městě, nejen na náměstí. „V minulosti jsme koncertovali při letech balonů, hasičské soutěži a výlovu Štěpnického rybníka. Hráli jsme také při otevření nového telčského nádraží. Menší část orchestru fanfárový soubor hraje také vánoční koledy a fanfáry při různých příležitostech," doplňuje kapelník a průvodce historií i současností Telčské dechovky Evžen Mašát.

V historických kulisách ale místní dechové těleso nehraje jenom do noty telčským příznivcům žánru. V Telči se to po celý rok hemží zahraničními turisty, oblíbenou destinací je pro Japonce i další na první pohled nápadné Asiaty. „Aby nás při koncertu v českém městě pozorně poslouchala skupinka japonských turistů, tak s tím jsme se setkali jenom doma v Telči. Japonci si hned všechno fotografují a točí na kamery, jsou to docela zvláštní situace. Ale posluchače nám dělají i zahraniční turisté z další koutů světa, je mezi nimi například řada Američanů," poukazuje na originalitu muzicírování v turisty hojně navštěvovaném městě Evžen Mašát.

Telčská dechovka se hlásí k historii, která je více než devadesátiletá. Orchestr, který ještě ani neměl jméno, založili v roce 1922 pánové Hejda a Dresler. Později vystupuje kapela jako Hasičská dechovka, jméno si dala v souvislosti se založením hasičského sboru v Telči. Tehdy ji vedl pan Vlasatý, v období války jej na postu kapelníka vystřídal Jaroslav Trnka.

Od roku 1948 řídí krátce dechovku Antonín Fiala a pak Jaroslav Štěpnička. Významným se pro kapelu se stává rok 1951, kdy se jako zřizovatel ujímá dechovky telčský provoz Motorpalu. Ten orchestr vybavuje novými nástroji, které jsou již v klasickém ladění, ale současně mu přiděluje nový název, který má v dobovém duchu podobu ZK ROH Motorpal Telč. A ve stejném duchu získává orchestr i zkušebnu, zkoušky se odehrávají v závodní jídelně. „Dirigentské taktovky se ujímá Jan Nosek (bratr skladatele Bohumila Noska), kterého po tragickém úmrtí střídá Zdeněk Tetour," dočte se čtenář o historii kapely na webu Telčské dechovky.

Tamtéž stojí, že od roku 1958 působí orchestr jako dechovka pod názvem Javořinka s kapelníkem Bohuslavem Havlem. Toto období existence je zaštítěno existencí Kulturního klubu Telč, pod nímž v té době fungují i všechny ostatní zájmové umělecké soubory ve městě. „Kapela úzce spolupracuje s dačickým skladatelem Vladimírem Fukou, který ji krom jiného připravil k účinkování na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích," stojí dále na webu www.telcskadechovka.cz.

V sedmdesátých letech dvacátého století dochází k útlumu činnosti kapely, velké dechové orchestry přestávají být v kurzu, zájem o dechovou hudbu poklesl i ze strany posluchačů a pořadatelů různých vystoupení. Dechová hudba ale nemizí z dobových oslav svátků Prvního máje. V menším obsazení se kapela objevuje také na pohřbech.

Novodobá historie se píše od roku 1995. K oživení činnosti dochází s nástupem kapelníka Jana Dohnala. Tehdy se kapela stává Telčskou dechovkou, omlazuje se a pravidelně zkouší. Mezi nováčky byl v té době mimo jiné i současný kapelník Evžen Mašát, konzervatorista, který přišel v roce 1995 z Brna, aby učil hře na trubku a žesťové nástroje na základních uměleckých školách v Telči i v nedalekých Dačicích. „Rok 1995 je tak významný jak pro kapelu, tak pro mě osobně," připomíná Evžen Mašát.

Telčská dechovka začíná spolupracovat s hudebními skladateli Ádou Doškem, Vlastou Dvořákem, Jiřím Vránou a dalšími, profesionálové v jejích řadách se podepisují pod růst kvalit tělesa, kapela začíná znovu pravidelně vystupovat, a to jak v Telči, tak v okolí.

Kapela vystupuje na setkání dechovek v Hodicích, ke koncertním vystoupením zajíždí ale také na Slovensko do Šaly. A doma v Telči se nová generace příznivců setkává na pravidelných akcích nazvaných Posezení s Telčskou dechovkou.

V roce 2001 přebírá kapelnickou úlohu Evžen Mašát, který vede Telčskou dechovku doposud. I on v práci navazuje na pestrou a bohatou tradici. A právem se chlubí, že vedle něho přišli do kapely i další muzikanti s kvalitním vzděláním. „U všech nástrojů se v poslední době ustálili výborní hráči, kteří hrají i v dalších kapelách. Těmi jsou například Marathon band ze Zlína, Zatrestband, Hudba z Marsu Revajvl, Dačická devítka, Božejáci, Vysočanka, Dixieland Jazz band Telč nebo Urnaband. Nastoupili noví mladí a šikovní hráči," pochvaluje si současnost Telčské dechovky její kapelník.

Přibylo i příležitostí k vystupování, kapela hraje na jarmarku už nejen v Telči, ale také ve Slavonicích. „Tradičně hrajeme na široko daleko vyhlášeném výlovu v Sedlejově. Často vystupujeme na festivalech v Dačicích, v Dolní Cerekvi, v Počátkách, ve Zbraslavi, v Hodicích a také na srazech rodáků. Měli jsme i několik dalekých cest například na Plzeňsko, do Rakouska i na Slovensko. V posledních letech se naše vystupování ustálilo přibližně na deseti vystoupeních za rok, někdy více, jindy méně," připomíná Evžen Mašát.

Telčská dechovka ale neusiluje, aby bylo vystoupení co nejvíc. Její členy lákají i nevšední výzvy. „Ze všech vystoupení si nejvíce cením možnosti provedení Večera melodií Vladimíra Fuky. Před deseti lety se na mě obrátila paní Fuková s prosbou zahrát koncert jenom z písní Vladimíra Fuky. Byl to náročný úkol, jelikož skladby tohoto autora jsou známé, ale nejvíce se hrají pouze Dva šátečky, Budvarka a Slavonická. Museli jsme nacvičit ještě asi dvacet jeho písniček, abychom mohli koncert uskutečnit. Při této příležitosti jsme nahráli i první CD s výběrem skladeb Vladimíra Fuky," popisuje jednu zajímavou zkušenost Evžen Mašát.

Letos Telčská dechovka odehrála již pátý koncert melodií Vladimíra Fuky, který natáčela televize z Jindřichova Hradce i DaTel z Dačic. Podle plného a zpívajícího sálu lze soudit, že se koncerty líbily.

Jinak i Telčská dechovka poznala, že právě práce v nahrávacích studiích je tím, s čím se regionální kapela musí vypořádat, když chce jít s dobou. „V roce 2008 jsme nahráli druhé CD s názvem Návrat domů, kde jsme se zaměřili na regionální skladatele a textaře. Takže zde zazní tvorba Bohumila Noska, Josefa Svobody, Jaroslava Ryšavého, Jaroslava Hájka a našeho bývalého kapelníka Jana Dohnala, který se s velkou chutí pustil do skládání melodií z rodného kraje," doplňuje Evžen Mašát.