Za zrodem rockové slávy klubu stál Broďan Petr Miksa. V době, kdy se do provozování podniku pustil, měl za sebou už pořádání vyhlášených rockoték. Dneska už málo kdo věří tomu, že se na jeho rockovou zábavu v kulturním domě v Lípě nedaleko Havlíčkova Brodu sešlo až sedm stovek lidí. „Nejdřív jsem si klub Vagon pronajímal od bratrů Ladsmanových, co měli v Brodě vinárnu. Pak jsem se dohodl, že už pojedu na vlastní triko, a otevřu ve městě první rockový klub,“ zavzpomínal Miksa.

Dnes kupujeme mléko v krabici, před rokem 1989 to byly igelitové sáčky. V devadesátých letech byly v mlékárně jen sklady a nakonec ji bagry srovnaly se zemí.
Devadesátky: pro skvělé jogurty se chodilo do brodské mlékárny. Už není

Klub dostal jméno Vagon. „Budova patřila železničářům. Stála hned vedle nádraží. Uvnitř byly staré vlakové sedačky s popelníčky v opěrkách. Ty už pamatuje málokdo,“ vysvětlil Miksa. Zlaté časy Vagonu trvaly šest let. „Jezdila sem skoro celá Vysočina, fanoušci z Prahy i Ostravy. Někdy bylo u nás tak plno, že návštěvníci stáli frontu až ven,“ zavzpomínal Petr Miksa.

Tento text vydává Deník v souvislosti s vysíláním seriálu České televize Devadesátky. Je součástí série článků, které vydáváme vždy v neděli odpoledne. Na regionálních webech Deníku se můžete těšit na souhrn nejvýznamnějších kauz devadesátých let v regionech, rozhovory s vyšetřovateli i investigativními novináři, ale také herci či tvůrci seriálu.

Těm, co do klubu rádi chodili a tu dobu pamatují, je dneska většinou už hodně přes čtyřicet. „Rockový klub byl fajn. Když jste přišli včas a dostali se dovnitř. A pak po ránu jsme museli dávat pozor, protože kolem klubu bylo trochu kluzko,“ poznamenal například Václav Strnad, dneska pán před důchodem. Markéta Dubravcová zase vzpomínala na stejně kvalitní vagonové diskotéky.

Jeden z častých návštěvníků, který do klubu jezdil přes sto kilometrů, pak Miksovi napsal, že je škoda, že nemůže klub vybagrovat a celý odvézt do Prahy. „Do Brodu jsme jednou extra jeli na koncert kapely Houba. Pěkná akcička,“ pochvaloval si další z návštěvníků Petr Nosek z Jihlavy.

Vypsabá fixa i Divokej Bill

Na Vysočinu díky Vagonu přilákal Petr Miksa řadu začínajících kapel, které se nakonec proslavily. Například Vypsaná fiXa nebo skupina Divokej Bill. „Bill k nám přijel s dodávkou a řekl si o tisícovku za cestovné. Zkuste si tipnout, kolik si za koncert účtuje dneska,“ poznamenal Miksa.

V Brodě si zahrál například i Jiří Macháček se skupinou MIG 21. V té době kapela neměla ještě ani své první CD. K největším koncertům ve Vagonu patřilo vystoupení kapel Monkey Business, J. A. R., Tatabojs a Support Lesbiens. Prostor dostávali i domácí muzikanti. V Brodě oblíbená kapela Našrot nebo Kejvavý koně. „Ve Vagonu jsme často hráli. Ale to je dávno. Mám na to hezké vzpomínky. Lidí co přišli na koncert bylo mnohem víc než dneska,“ zavzpomínal za Koně manažer kapely Václav Šoupal.

Pouta, zatýkání - Ilustrační foto
Divoké devadesátky na Vysočině: Smrt baronky, bahamské akcie a vražda dítěte

Přesto, že měl Vagon tolik fanoušků, rozhodl se s ním Petr Miksa na čas rozejít. „Bylo to kvůli výdajům. Ceny šly nahoru, drahý byl nájem. Už jsme to nemohl zvládnout,“ konstatoval. Jeho návrat do klubu byl ale krátký. V září v roce 2005 bagry srovnaly klub se zemí. Na dvoudenní květnovou rozlučkovou Demolition party přišla podle Miksy řada fanoušků i kapel, včetně Michala Hrůzy z tehdejší skupiny Ready Kirken. Petr Miksa dnes pracuje ve zcela jiném oboru a nový rockový klub by už neotevřel. „To by dneska udělal jen blázen. Není na to doba,“ konstatoval Miksa.