Projekt Postavme se za Pavlíka spustila organizace Darujeme milion spolu s organizací Život dětem. Longboardy jí dodala brněnská firma Jetsurf. Na transparentní účet mohou lidé přispět libovolnou částkou. Vybrané peníze po skončení projektu poputují obratem na účet Pavlíkovy rodiny. Cestovní výlohy si totiž oba cestovatelé budou hradit sami.

Metou je pro ně částka čtyři sta tisíc korun. Tou by nejen v součtu vybraných částek z předchozích výzev dosáhli vysněného milionu věnovaného na dobročinné účely, okolo čtyř set tisíc stojí také intenzivní neurorehabilitační pobyty, které by malému Pavlíkovi pomohly postavit se na nohy. Pavlík totiž trpí takzvaným Usherovým syndromem. Tito lidé pak kromě poškození sluchu a postupné ztráty zraku mohou mít i potíže s rovnováhou.

„Pavlík trpí Usherovým syndromem, který mu aktuálně nedovoluje postavit se na nohy. Pavlík neslyší na jedno ucho a zhoršuje se mu zrak, o který může postupem času přijít úplně. Navzdory osudu dělá neuvěřitelné kroky kupředu, a to díky specializovaným smyslovým terapiím. Tyto terapie ovšem stojí ročně okolo čtyři sta tisíc korun a my si tak dáváme za úkol pomoci rodině tyto roční náklady pokrýt,“ popsal Kolařík.

Kolem areálu brněnského Masarykova onkologického ústavu zmizí od června postupně až třetina parkovacích míst.
VIDEO: Rána pro parkování na Žlutém kopci v Brně, řidičům zmizí až třetina míst

Jana a Martina na elektrickém longboardu, který je pouze prodlouženou, a tedy o něco stabilnější variantou skateboardu, čeká i více než sto kilometrů denně. Cesta by jim měla trvat něco málo přes dva týdny. Nocovat budou u svých přátel a známých. Když to však bude nutné, spát budou i venku pod širákem. Vzhledem k významu cesty rovněž doufají, že je u sebe lidé nechají přespat.

Poblíž civilizace totiž alespoň párkrát za den být musí. Elektrický longboard na jedno nabití ujede maximálně čtyřicet kilometrů a oba dobrodruzi tak musí mít několikrát denně přístup k elektrické energii. Pojedou přitom hlavně po cyklostezkách, maximálně po silnicích třetí třídy. Strach přesto nemají. Nejvíce se obávají toho, jak po opuštění srbského hlavního města bude vypadat jejich další cesta.

„Směrem do Bělehradu je to podél Dunaje, tudíž předpokládáme, že tam to bude v pohodě. Od Bělehradu dál to už bude horší. K plánování používáme službu Google Street View, což nám umožňuje prohlédnout si trasy, jaké nás čekají. V tomto místě ale tato služba končí a my tak nevíme, co můžeme čekat. Snažíme se ptát alespoň našich přátel z Erasmu, jak tamní cesty vypadají,“ přiblížil plánování projektu Kolařík.

Historie Úrazové nemocnice Brno se začala psát před devadesáti lety.
90 let Úrazové nemocnice v Brně: bez přerušení provozu, přežila i bombardování

Původně se přitom chystali do Barcelony. Istanbul se jim však nakonec zdál zajímavější, a to i kvůli méně turisticky navštěvovaným zemím, jako je Srbsko či Makedonie. Cílem kampaně je přece jen přitáhnout k projektu pozornost.

Organizaci Darujeme milion založil Jan Kolařík zhruba před pěti lety. Za sebou má už pět projektů a teď jej čeká šestý. I na longboardu už jednou cestoval, a to napříč Českou republikou kvůli malému Milánkovi se spinální svalovou atrofií. Už tehdy spolupracoval s organizací Život dětem.

Zdroj: Youtube

„Jednoho dne jsem se rozhodl, že bych rád pomocí převážně sportovních projektů pomohl hendikepovaným dětem. Vzhledem k tomu, že jsem kolem sebe žádné rodiny s těmito dětmi neměl, začal jsem sám oslovovat jednotlivé organizace. Dnes už se mi organizace, ale i konkrétní rodiny ozývají samy,“ přiblížil své začátky Kolařík.

A ozývají se mu i lidé, že by se rádi zapojili do sportovních aktivit. Toho by mladý muž rád využil. Nedávno založil vlastní rodinu, které by se chtěl věnovat. S projektem přesto skončit nechce.

„V projektu pokračovat budu, ale už si nebudu stanovovat tak vysoké cíle. Nějaký projekt sem tam uspořádám. Začali mě navíc oslovovat lidé s tím, že by se chtěli něčeho takového zúčastnit. Minulý rok tak například z Poličky do Benátek běžel můj kamarád, který pomohl malé Patričce s dětskou mozkovou obrnou. Jednou z možností tak je, že už bych neběhal nebo nejezdil přímo já,“ dodal Kolařík.

Jednatřicetiletý Jan Kolařík je nadšený sportovec. Narodil se v Jihlavě, dnes žije v Brně a pracuje jako inženýr kvality ve firmě, která vyrábí elektromotory. Je ženatý, nedávno se mu narodil syn Sebastian.