Představu, o tom, jak se ve středověku vyráběly skleněné výrobky, měl donedávna jen málokdo. Žádná sklářská pec z té doby se totiž nedochovala. Sklářská výroba byla tehdy velmi náročná na dřevo, a tak když došlo, skláři se museli přesunout jinam. Unikátní možnost vyzkoušet si práci středověkých sklářů využilo brodské muzeum a v loňském roce na Vlkovsku postavilo repliku středověké sklářské pece. V září tu proběhla experimentální tavba. Ta se letos zopakuje.

„V současné době intenzivně probíhá rekonstrukce původní pece, kterou jsme postavili loni. Až přijde čas, máme opět naplánovanou ukázku atraktivního fritování, tavení a foukání skla. Temperování pece začne v sobotu 1. září a ve čtvrtek v noci by mělo být utaveno, abychom v pátek 8. září od 10 do 16 hodin mohli foukat. Vyrábět by se mělo ve stejný čas i v sobotu a v neděli,“ sdělil podrobnosti ředitel Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod Jiří Jedlička.

Brodské Muzeum Vysočiny se už v roce 2015 rozhodlo zopakovat experimentální archeologický projekt, o který se v 90. letech snažil tým sklářů a archeologů v severních Čechách. Pracovníci brodského muzea při stavbě vycházeli, stejně jako jejich předchůdci, z nákresů rytíře Mandevilla, který v 15. století cestoval po Čechách a pořídil si nákres české středověké sklárny i procesu výroby skla.

Že pec vyrostla právě na Vysočině, není náhoda. Kraj je i dnes důležitou sklářskou oblastí. Jsou zde doložené nejstarší renesanční sklárny a s největší pravděpodobností tu existovaly i ty středověké. Z nich se však dochovaly pouze zbytky kamenných základů.

Stavba středověké pece byla dokončena v květnu loňského roku. Poté měsíc vysychala, týden temperovala a natápěla. Za týden se tu spotřebovalo 15 kubíků smrkového a bukového dřeva. Na začátku září pak světlo světa spatřil první skleněný výrobek. Foukání skla se ujal mistr sklář František Novák z Dobronína. Ačkoli vrchní jílová část pece popraskala, experiment se povedl. Stovky lidí mohly přihlížet pozapomenuté středověké technologii fritování, tedy nastavování křemičitých zrnek pomocí bukového popela. Pracovníci muzea experiment představili i na odborných sklářských konferencích v Jablonci nad Nisou a Bratislavě.

„Muzejníci chtějí kromě odborné části experimentu upozornit i na velký význam a potenciál historických a současných skláren pro cestovní ruch v Kraji Vysočina,“ dodala Anna Rázlová z tiskového oddělení Kraje Vysočina.

U pece je umístěna informační tabule, která návštěvníkům poskytuje mnoho zajímavých informací o tavení skla a vzhledu původních pecí.