„Jedná se spíše o motivační záležitost pro majitele tamních domů, protože i nám samozřejmě záleží na tom, aby domy na náměstí byly upravené a pěkně vypadaly," konstatoval starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska.

Nejvíce 50 tisíc

„Nová fasáda není nejlevnější záležitost, a to zejména u historických budov, a pokud ji majitelé chtěli měnit, mohou k tomu nyní naši nabídku využít," vyjádřil starosta s tím, že někteří vlastníci se už dříve na tuto možnost dotazovali, což radnici ke zřízení grantového fondu inspirovalo.

Maximální finanční příspěvek na opravu fasády byl stanoven na padesát tisíc korun, může být poskytnut do třiceti procent nákladů na stavbu. „Takže, dejme tomu, při nákladech na fasádu ve výši sto tisíc korun, můžeme majiteli domu přispět třiceti tisíci," přiblížil bystřický starosta.

Bystřice nad Pernštejnem nemá v centru památkově chráněnou zónu, jako je tomu například v Novém Městě na Moravě, Jimramově či Velkém Meziříčí. Historických domů se na Masarykově náměstí do dnešních dnů příliš nedochovalo.

„Na náměstí zůstalo památkově chráněných asi pět domů, a u těch musí majitelé samozřejmě každý stavební zásah konzultovat s památkáři," uvedl ředitel bystřického muzea Vladimír Cisár.

Podle jeho slov má ale tvar náměstí i tamní domy historický základ, což se výrazně nezměnilo ani po ničivém požáru v roce 1841. Za své tehdy podle archivů vzalo 116 domů s hospodářskými budovami, dva panské domy, kostel, radnice, pivovar a dvaašedesát plných stodol. Domy na náměstí byly poté obnovovány.

Budova radnice na náměstí, v níž nyní sídlí muzeum, byla do dnešní podoby přestavěna v roce 1808 a po požáru pak obnovena.

Značnou proměnou prošlo bystřické náměstí až v druhé polovině 20. století, kdy tamní staré domy nebyly rekonstruovány, ale rovnou ustupovaly v té době moderní zástavbě.

„Zásadním zásahem do náměstí bylo bourání historických objektů v 80. letech minulého století, které byly nahrazovány novými obchodními domy. Původní domy sice byly památkově chráněné, ale protože byl zájem je zbourat, tak se tak stalo," dodal ředitel muzea.

Ladící barvy

Záměr přispívat majitelům domů na Masarykově náměstí na opravu fasád je spojený i se zájmem o sjednocení barevnosti.

„Aby to nebylo každý pes jiná ves, když se na náměstí někdo rozhlédne, takže barevná sladěnost by rozhodně nebyla na škodu. Studie barevnosti sice existuje, ale musí se aktualizovat. Myslím si, že ta možnost příspěvku města na opravu fasád je dobrý nápad. Není však samozřejmě možné někomu nařídit, jakou barvu fasády na svém domě musí mít, to by byl nesmysl. Všechno je to o vzájemné dohodě mezi lidmi," vyjádřil se Vladimír Cisár.