„U městského soudu pro Prahu 4, kam ŘSD náleží, naši žalobu zamítli, proto jsme se odvolali ke krajskému soudu. Nejde nám ani tak o peníze, které na sečení musíme vynaložit, ale o princip, a proto chceme ve sporu pokračovat," vyjádřil se bystřický starosta Karel Pačiska.

Svoje odvolání Bystřice založila na zákonu o veřejné zeleni, ve kterém je zjednodušeně definováno, že veřejná zeleň je to, co se může veřejně využívat. „Silniční příkop přece nikdo veřejně nevyužívá, nechodí tam na procházky. A kdyby nebyla silnice, neexistoval by ani příkop, ten snad logicky účelově patří ke komunikaci," je přesvědčen bystřický starosta.

Zástupci Ředitelství silnic a dálnic se oproti tomu odvolávají na zákon o pozemních komunikacích s tím, že zeleň uvnitř obce není součástí komunikace, jejím vlastníkem je obec a že pro tuto údržbu nemají vyčleněny žádné finance. „Potýkáme se s tímhle problémem už dlouho. Ale máme ze stran Státního fondu dopravní infrastruktury zjištěno, že údržba této zeleně není v souladu s rozpočtovými pravidly, protože se nejedná o činnost, ke které byla organizace zřízena," opakovaně uvádí ředitelka jihlavské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Marie Tesařová.

Ve výsledku věc pak vypadá tak, že Bystřičtí nechají trávu, která řidičům brání ve výhledu, několikrát za rok posekat, což je vyjde asi na deset tisíc korun, a zároveň si „pinkají" se ŘSD rozdílné právní výklady. „Když jde o nějaký strom u silnice a potřebuje se třeba udělat odbočovací pruh, svolení ŘSD potřebujeme. I při jeho ořezání, když hrozí pád větví na komunikaci. To děláme také my a za naše peníze.  A svolení ŘSD potřebujeme, i když chceme u silnice instalovat nějakou ceduli," upozornil bystřický místostarosta Vojta. „Je to nelogické. Tráva je prý naše, ale stromy podél silnice už jsou ŘSD s tím, že my se máme starat o údržbu obojího. Jablka, švestky nebo jeřabiny, co na těch stromech uzrají, silničáři prodávají. Zákon si vykládají tak, jak jim vyhovuje," dodal Pačiska.

Řidičům je celkem jedno, kdo vegetaci podél „devatenáctky" mezi cedulemi poseká, hlavně když bude pryč. Kvůli přerostlé trávě totiž není mnohde vidět do silnice, zvyšuje se tak riziko dopravních nehod a hrozí nebezpečí od neudržovaných a většinou přestárlých stromů rostoucích podél komunikace. „Ta tráva by se mohla sekat častěji. Když chci někdy z vedlejší vyjet na devatenáctku, musím si najet hodně do silnice, abych pořádně viděla a nevjela někomu rovnou pod kola, případně nesrazila cyklistu nebo chodce," popsala Petra Smažilová z Bystřice nad Pernštejnem.

Bystřičtí, stejně jako v jiných městech a obcích, si sami sečou i trávu v průjezdních úsecích města i jeho místních částí podél krajských silnic. „To je stejná situace. Podle našeho právního výkladu by měl toto sečení zajišťovat kraj jako vlastník komunikací. Ten však aspoň tuto údržbu obcím proplácí," dodal Karel Pačiska.