Obraz, který ekonomka vykresluje, není radostný, její pohled se opírá o empirická fakta, nikoli o ideologická dogmata, kterými jsme zásobeni. Na rozdíl od většiny „oficiálních" ekonomů, kteří vývoj po roce 1989 vnímají jako celkově pozitivní, se Ilona Švihlíková neobává nazývat věci pravými jmény a přímo říká, že jsme od samého počátku postupovali chybně.

Živá laboratoř

„Česká republika se po roce 1989 začlenila do světové ekonomiky na bázi kolonie a zůstala tam dodnes. Octili jsme se na periferii z hlediska ekonomického, politického a myšlenkového. Někdejší socialistické země se staly odbytištěm, živou laboratoří, v níž se za podpory místních elit testovaly účinky tržního fundamentalismu, jako je deregulace, samoúčelná privatizace, sázka na konkurenci cenou, to vše podpořené neustálou devalvací koruny. Otázka, jestli to byla souhra okolností, záměr nebo důsledek naší naivity, nebude asi nikdy jednoznačně zodpovězena," zdůraznila autorka. Jak upřesnila, její kniha vznikla původně jako článek pro Britské listy.

„Pak jsem dostala nabídku, abych na základě článku napsala knihu. Tu jsem měla delší dobu v hlavě, ale nebylo jednoduché napsat ji tak, aby byla přijatelná pro ekonomy a srozumitelná pro běžného čtenáře. Ale nakladatelství mi dalo časovou smlouvu, tak jsem se musela snažit," svěřila se autorka s tím, že ji potěšilo, jak velký měla kniha nakonec ohlas. „Nejčastěji mi čtenáři říkali, že píšu o něčem, co už dlouho cítili," podotkla Švihlíková. V době, kdy se sametová revoluce uskutečnila, jí bylo 12 let. „Jako dítě jsem všechno plně nechápala.

Především jsem čekala, že už nebude existovat svět, kdy něco jiného můžete říkat doma a něco jiného na veřejnosti," zavzpomínala ekonomka. Jak dodala, pochází z rodiny, která se hlásí k husitské církvi. „U nás v rodině panoval střízlivý rozum. Rodiče se nenechali slepě strhnout myšlenkami Václava Havla ani Václava Klause," zdůraznila Švihlíková, která prý začala číst pravidelně noviny už ve 13 letech, a paradoxně Václav Klaus byl zpočátku tím, kdo ji zaujal natolik, že se chtěla věnovat ekonomii. A kdy přišla na to, že polistopadový vývoj v Česku není v pořádku? „V době, kdy jsem studovala na vysoké škole ekonomii, seznámila se s názory nynějšího prezidenta Miloše Zemana a setkávala se s antiglobalizačním hnutím. Když jsem slyšela Václava Klause prohlásit, že nerozlišuje peníze čisté a špinavé, zatrnulo mi," povzdechla si ekonomka.

Hlavně se nabát

Jak Švihlíková přiznala, je si vědoma toho, že svými názory kráčí proti obecně zavedenému proudu, ale nijak ji to netrápí.

„Dostala jsem různé nálepky. Není to nic neobvyklého, když působíte veřejně. Ale díky tomu, že naše rodina byla vychována v husitské víře, dává to člověku sílu nebát se říkat to, co si opravdu myslí. Navíc má moje kniha velmi pozitivní ohlasy. Na návštěvě v Severomoravském kraji se přednášková síň zaplnila ve třech patrech," konstatovala ekonomka. Také v Brodě byla přednášková místnost v Krajské knihovně už před začátkem plná.