„Během minulého roku se do skladu ztrát a nálezů v jihlavské radnici dostalo 245 nových věcí. Součástí nálezů byla také finanční částka přesahující 50 tisíc korun. Na správním oddělení, které má odevzdané věci na starosti, je nyní uložen například invalidní vozík nebo propanbutanová lahev. Dále jsou tam uloženy také odevzdané klíče, například od bytů nebo dálková ovládání od automobilů,“ uvedla Aneta Hrdličková z kanceláře primátora Magistrátu města Jihlava.

Obyvatelé krajského města ovšem nejsou jediní, kterým se podařilo ztratit zajímavé kousky. Ani lidé v Humpolci se nenechali zahanbit. Ve sklepení humpolecké radnice jsou taktéž uschovány zajímavé ztráty. „Nejčastěji jde o klíče, doklady, peněženky, mobilní telefony nebo brýle. Občas se jedná i o kuriózní případy, například v tomto roce lze zmínit nález takzvaného „vajíčka“ pro přenášení malých dětí, jehož majitel se dosud nepřihlásil. Kuriózní byl například také nález busty Františka Palackého,“ potvrdila mluvčí humpolecké radnice Aneta Slavíková.

Kromě věcných ztrát se města a obce setkávají také s nálezy mincí a bankovek. „Docela často se najdou poctivci, kteří přinesou finanční hotovost v bankovkách, a to i v cizí měně,“ nechala se slyšet mluvčí velkomeziříčského úřadu Michaela Hudková.

Ilustrační foto.
Velká Bíteš předvedla skvělý obrat

Na ztracené věci mají radnice vyhrazeny speciální prostory. „Drobné předměty jsou uloženy v uzamčené skříni v kanceláři u paní, která má na starost agendu „ztráty a nálezy“, větší předměty jsou uloženy ve skladu a hotovost se vkládá na účet,“ vyjádřila se Andrea Unterfrancová z Městského úřadu Pelhřimov.

Seznamy ztracených a nalezených věcí zveřejňují radnice většinou na svých webových či facebookových stránkách nebo jednotlivé nálezy místním obyvatelům oznamují prostřednictvím rozhlasu. „My každý měsíc také seznam ztrát a nálezů zveřejňujeme v místním zpravodaji. A ve spolupráci s Českými drahami je přidáváme také do národní databáze nálezů eztráty.cz,“ doplnil mluvčí žďárské radnice Matěj Papáček.

„Obyvatelstvo o nálezech informujeme na webu města, každý nález je zveřejněný na úřední desce pod položkou ztráty a nálezy, kterou si lze samostatně vyfiltrovat. Je tam uvedeno číslo nálezu, datum a místo nálezu a stroze popsáno, o jakou věc se jedná. Nález nemůže být veřejně podrobně popsán, protože by se o něho mohl přihlásit i „nemajitel“. Při vyzvedávání nálezu vyžadujeme po majiteli popis nalezené věcí, případně informaci o datu a místě ztráty tak, aby bylo možné posoudit, zda je opravdovým vlastníkem,“ popsala zvyklosti zavedené ve Velkém Meziříčí Michaela Hudková.

Nalezené věci pak města uschovávají po zákonem danou dobu. Nálezů se není možné zbavit dříve, než za tři roky. „U nás je uchováváme většinou ale i mnohem déle. Poté je znehodnocujeme,“ poznamenala Aneta Slavíková z humpolecké radnice.

Ztráty a nálezy, které se objeví na území krajského města přijdou po třech letech také k likvidaci. Ale pouze jejich část. Zbytek se prodá nebo použije na charitativní projekty. „Část je předána k ekologické likvidaci – například elektronická zařízení, a část se fyzicky znehodnotí – třeba klíče. Zlaté šperky se nechají ohodnotit a prodají se do výkupu zlata. Některé věci však najdou majitele nové, a to třeba až v daleké Africe. Jízdní kola, která po uplynutí tříleté lhůty propadnou městu, jsou odevzdána do sbírky iniciované Zdravým městem Jihlava s názvem Kola pro Afriku. Svůj užitek našly i mobilní telefony, které byly darovány do sbírky na záchranu africké přírody pořádané jihlavskou zoologickou zahradou Mobily pro gorily,“ vysvětlila Aneta Hrdličková.

Ve Velkém Meziříčí nabízejí nalezené věci do bazaru, špeky pak prodají jako zlomkové zlato čí stříbro a výtěžek z prodeje putuje do příjmů města. Naopak ve Žďáře nad Sázavou si mohou ze ztracených věcí vybrat úředníci. „Po uplynutí tří let od vyhlášení nálezů jsou nevydané věci předány inventarizační komisi, která rozhodne o dalším možném využití nálezů, a to například o využití pro potřebu městského úřadu a příspěvkových organizací. Rozhodnutím inventarizační komise jsou také věci nabídnuty k odkoupení zaměstnancům městského úřadu. Zlato je prodáno jako zlomkové a peníze jsou odvedeny na účet města. Zbylé nepoužitelné věci jsou poté zlikvidovány,“ objasnil zavedený úřední postup Matěj Papáček.