Kliknutím zvětšíte„Déšť je Boží požehnání, ale nedokáže nic vyřešit. Kůrovci jsou namnoženi v počtech, které počasí nezastaví, možná trochu zpomalí,“ konstatoval ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav Jiří Svoboda.
Zásadním problémem je podle Svobody nemožnost prodat dříví a snižující se ochota vlastníků bojovat s kůrovcem, když mají pocit marnosti. „Dříví jim nedokáže zajistit příjmy, z kterých by dokázali hradit náklady na těžbu dříví, jeho přiblížení k cestě a odvoz, a dále na likvidaci klestu a zalesnění holin, natož na péči o založené kultury a stavbu oplocenek. Vlastníci bez pomoci státu nechají souše v lese stát a nebudou zalesňovat holiny, což bude mít fatální vliv na zdroje vody v krajině,“ vysvětlil Svoboda.
Dramatická situace
„Stojíme na prahu katastrofy nebývalých rozměrů,“ konstatoval Martin Kamarád, starosta města Přibyslav. Sucho a kůrovcová kalamita loňského roku jsou podle Kamaráda předzvěstí událostí roku letošního. „Je velmi pravděpodobné, ba téměř jisté, nedojde-li k fatální změně počasí v jarních měsících, že budou naše lesy vystaveny takovému ataku lýkožrouta smrkového, že z nich v následujících letech zbude velmi málo v té podobě, kterou známe dnes,“ zdůraznil Kamarád.
Město Přibyslav hospodaří na 110 hektarech lesa. „ Lesní družstvo obcí, jehož jsme významnými podílníky, na 6000 hektarech lesů. Další stovky a tisíce hektarů v našich katastrech jsou ve vlastnictví drobných vlastníků a státu. Dlouhodobé sucho společně s horkým létem, a některými vlastníky včas nezpracovaná kalamita nejen po orkánu Herwart, byly ideálním startérem pro přemnožení kůrovce nejen na jihu kraje Vysočina, ale i v lesích našeho blízkého okolí. Jenom když vyhlédnu z okna, vidím holiny tam, kde ještě nedávno rostly stromy,“ popsal starosta aktuální situaci.
Nestane-li se zázrak, bude situace dramatická především v našich nadmořských výškách do 500 metrů nad mořem, kde je absence vláhy daleko více znatelná a oslabení porostů výraznější, než v partiích v nadmořských výškách vyšších. V důsledku tohoto musí město Přibyslav podle starosty počítat s rozsáhlým odumíráním porostů ve svých lesích a s potřebou je následně zalesnit.
Prvotní otázkou už dnes není „za kolik“ prodat napadené a vytěžené dřevo, ale „komu“ ho prodat. V podobné situaci se nachází stovky vlastníků drobných lesů. Všechny realistické odhady hovoří o tom, že nebudou dostupné kapacity nejen na těžbu, ale i na přiblížení, odvoz a zpracování napadeného dřeva. Starosta kamarád srovnává škody způsobené kůrovcem s povodněmi roku 2002, které napáchaly škody za víc než 70 miliard. Podle starosty Kamaráda se dá s jistotou říci, že škody, které vzniknou na lesních porostech, budou více než srovnatelné, spíše výrazně drastičtější. „Mám pocit, že i přes některé dílčí kroky v legislativních změnách zůstává toto téma, přestože je na stole už několik let (od kalamity v Jeseníkách), stranou zájmu našich úřednických i politických špiček,“ povzdechl si starosta.
Boj s broukem žádá systém
Že dosavadní opatření nejsou dostatečná, boj s kůrovcem a se suchem obecně si žádá systém, potvrdil i Ivan Ševčík výkonný ředitel Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků (ALDP). „S pokračujícím suchem hrozí apokalypsa, překvapuje nás tedy, že je tomuto problému stále věnovaná tak malá pozornost,“ konstatoval ředitel Ševčík a dodal: „Situace už dávno překročila mez, kdy by se s problémem bylo možné vypořádat na úrovni lesních podniků či soukromých vlastníků lesů. Sucho nedokáže vyřešit nikdo a v tuto chvíli už je jasné, že nemůžeme úplně zastavit ani kůrovce. Měli bychom se ale společně pokusit jeho postup zpomalit a těm, kdo jsou postiženi, škody kompenzovat.“
Koncem února představili zástupci Think Tanku Czech Forest Lesnickou výzvu, kterou podepsali vlastníci nebo správci 75 % plochy českých lesů a více než 60 % vlastníků dřevozpracovatelských kapacit. Z dat, která shromáždil Think Tank, vyplynulo, že jen v roce 2018 kůrovec a sucho zničili minimálně 50 tisíc hektarů lesů; v letošním roce to může být až desetkrát větší plocha.
Lesníci by letos pro boj s kůrovcem a obnovu porostů potřebovali kolem sedmi až osmi miliard korun. Stát jim podle ředitele Ševčíka slibuje zlomek. Do budoucna by přitom škody na smrkových porostech kvůli lýkožroutovi mohli jen v ceně dříví přesáhnout 500 miliard korun. V některých krajích již přistoupili k tomu, že ustavili zvláštní kůrovcové kalamitní štáby. „Měli bychom zvážilo, zda si situace nevyžaduje jmenovat speciálního vládního zmocněnce na boj proti suchu a kůrovci. Ja na čase oživit myšlenku vzniku Lesnického a dřevařského fondu, která byla na stole již v roce 2017. Stát by se mohl podílet na zajištění skladovacích ploch pro dřevo a jejich financování,“ navrhl ředitel Ševčík. Stát by ale měl pomoci i s exportem. „Český trh je dřevem zavalený a situace není o mnoho lepší ani v sousedních zemích, tedy v Rakousku a v Německu. S podporou exportu na vzdálenější teritoria by mohla pomoci Agentura na podporu exportu CzechTrade,“ dodává místopředseda ALDP Tomáš Pařík.
5
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
