Jedním z opatření, které by myslivcům mohlo pomoci v boji s divočáky, jsou odchytová zařízení. „Jde vlastně o bedny, do kterých je třeba zvěř nalákat. Černá zvěř je ale ohromně chytrá, je to s ní složitější, než by se mohlo na první pohled zdát," řekl jednatel třebíčského okresního mysliveckého spolku Josef Venhoda. „Navíc musím říct, že řadě myslivců se do toho snad už ani nechce," postěžoval si.

Motivovat se je snaží stát prostřednictvím dotací. „Bylo možné o ně žádat za účelem pořízení odchytových pastí. Myslivci ale tuto možnost mají stále. Získat prostředky mohou přímo od Ministerstva zemědělství," řekl vedoucí Odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství Kraje Vysočina Petr Bureš.

Myslivce však trápí současná legislativa, která vymezuje dobu lovu. „Bachyně a kňoury, tedy starší kusy prasat, smíme lovit pouze v období od 1. srpna do 31. prosince. Po celý rok můžeme odstřelovat pouze selata a lončáky. Řada sdružení tak bude žádat o výjimky, díky kterým budou moci lovit i mimo toto období," soudí Venhoda.

S jeho slovy souhlasí Bureš. „Této možnosti by měli myslivci plně využít. Žádosti na místně příslušné obce s rozšířenou působností se podávají. Využití některých výjimek stávající předpisy umožňují," potvrdil.

Zachování starých a zkušených zvířat

S věcnou připomínkou přispěchal Jaroslav Kotrba z moravskobudějovického odboru životního prostředí. „Výjimky povolujeme v souladu s metodickým pokynem Ministerstva zemědělství. Je však na zvážení každého mysliveckého hospodáře, zda je nutný odstřel bachyní, které mají určitou životní zkušenost, často se jedná o vedoucí bachyně celé tlupy. Odstřel takových kusů nemusí být vždy nejlepším řešením," poznamenal Kotrba.

Sami myslivci si jsou takových zákonitostí vědomi. „Je to samozřejmě nehumánní, bachyně mohou být mimo dobu lovu březí. Nemůžeme ale nic jiného dělat. Buď budeme platit škody zemědělcům a čekat, až nám to tady divočáci všechno zlikvidují, a nebo se vydají výjimky pro odlov bachyní i mimo dobu lovu," řekl Venhoda. „Zní to samozřejmě hrozně, ale v současné situaci by se zkrátka mělo lovit nonstop," zamýšlel se.

Krom odchytových pastí vzpomněl další věc, která by mohla v budoucnu pomoci. „Zatím jej legislativa zakazuje, hovoří se ale o puškohledu s nočním viděním, což je součást zbraně, díky které bychom mohli být úspěšnější právě v noci. Černá zvěř je totiž hlavně noční zvěří," vysvětlil Venhoda a přidal i negativa. „Cena těch lepších zařízení se šplhá ke čtyřiceti i padesáti tisícům," dodal.

O dalších opatřeních, která by měla stavy divočáků srazit na únosnou mez, se zmínil Kotrba. „Myslivci často podceňují trénink střelby, která je v tomto případě nezastupitelná," řekl a své tvrzení doložil i konkrétním příkladem. „V honitbě Dešov-Nové Syrovice se v nedávné době podařilo při naháňce odstřelit rekordní počet šedesáti kusů divočáků. Bylo to dáno jednak promyšleným postupem tamního mysliveckého hospodáře, ale také přítomností excelentních střelců," líčil.

Z dalších dlouhodobých opatření zmínil výchovu mladých myslivců. „Měli by mít na paměti, že každý kontakt s černou zvěří by měl končit odstřelením selete," doplnil.

Divoká prasata nejsou postrachem pouze pro zemědělce, myslivce nebo ostatní drobnou zvěř, nebezpečná mohou být i obyčejnému člověku. „Vycházím z logiky věci. S rostoucími stavy černé zvěře roste pochopitelně také riziko možného střetu s člověkem," upozornil vedoucí krajského odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství Bureš. „Zvláště v jarních a časně letních měsících je riziko setkání se s bachyní vodící mladé největší. Když sama vyhodnotí situaci jako nebezpečnou, zaútočí," doplnil.

KAMIL ČERNÝ