„Zahrada se tvořila postupně. Manžel pěstoval bonsaje a uvažoval, kam je dát. Tak vzniklo první kamenné místo, na které pokládal rostliny. Časem vybudoval další podobná místa a nakonec se z původní ovocné a zeleninové zahrady stala zahrada japonská,“ popsala vznik japonské zahrady Anna Šimonová.

Místo připomínající tradiční japonskou kulturu střeží dva kamenní draci. Návštěvníci mohou do zahrady vstupovat červeně natřenou, dřevěnou branou torii, tedy místem odpočinku pro ptáky,kteří jsou v japonském náboženství považováni za posly bohů. „Je to v podstatě předěl mezi ostatním světem a zahradou. Ptáci, kteří na bráně často odpočívají, vítají naše návštěvníky,“ usmála se Anna Šimonová.

Mlatové chodníky jsou v horní části Vratislavova náměstí od roku 2014.
OBRAZEM: Na letošní přívalové deště doplatilo hlavně centrum města

Bran najdou návštěvníci v zahradě hned několik. Kromě již zmíněné brány torii je tam také brána samurajská nebo brána pokory, která příchozím připomíná, jak malý je člověk ve světě a ve vesmíru.

Ve sněženské japonské zahradě jsou stovky bonsajů. Celý komplex je velice náročný na údržbu. „Pracuje tam hlavně manžel a jeho maminka. Neustále je zapotřebí stromečky zastříhávat, aby se nerozrůstaly, ale zůstala jim i nadále stejná podoba. Občas si společně sedneme do stínu borovice za domem, ale moc dlouho nám to nevydrží. Rychle nás přepadne pocit, že bychom měli jít raději něco dělat,“ dodala s úsměvem Anna Šimonová.

Děti i dospělí, vyzbrojeni síťkami všeho druhu, vyrazili v úterý 29. srpna v podvečer k rybníkům za sídlištěm Vodojem u Žďáru nad Sázavou. Odchytit se jim podařilo hned několik druhů vodních živočichů.
OBRAZEM: Ochránci přírody vyrazili za obojživelníky