Dopis, který putoval přes čtvrt století, už je v knize rekordů

Dopis byl ale adresován ženě nebo spíše manželům, kteří už nežijí. „Moji rodiče se kdysi na dovolené v Soči seznámili s lékařkou, která pracovala v lázeňském rekreačním domě a navázali přátelství, které i po jejich odjezdu domů pokračovalo korespondenční formou. Potom se i v dalších letech několikrát navštívili,“ začal s vyprávěním Ivan Hanuš, který je synem zmíněných manželů.

O záhadném dopisu ale pokračoval dál. „Letos v dubnu se mi ozval syn, který bydlí v bytě po mých rodičích a řekl mi, že přišel dopis ještě na babičku. Když jsem tento dopis dostal do ruky, tak jsem s údivem zjistil, že byl odeslán 7. března 1989. Jedná se o blahopřání k mezinárodnímu dni žen,“ upřesnil Hanuš, o jaký dopis šlo.

Design piknik zaklepe poprvé na dveře v pátek. Ladění atmosféry začíná

Kdo ale za extrémně zpožděný dopis může? „Tady se samozřejmě nabízí říci ta nejjednodušší věta, to se ta pošta zase vyznamenala,“ řekl s trochou nadsázky prezident agentury Dobrý den Miroslav Marek.

Podle Ivana Hanuše ale mohl dopis i někam zapadnout nebo vzhledem k bouřlivější době došel do tehdejšího Československa a dál ho kvůli jeho původu nepustili. „Když jsem navrhoval pojmenování tohoto rekordu, tak jsem vymyslel trochu krkolomný název, protože jsem z toho nechtěl v žádném případě obvinit ani českou, ani ruskou poštu,“ pověděl Hanuš.

Při luštění textu v ruském jazyce na obálce ale nastal problém. „I ruští lékárníci mají problém s tím, jestli je recept, který jim někdo přinesl, na oční kapky nebo čípky proti průjmu,“ smál se Hanuš.

Zpáteční adresu a ani celé jméno tedy nemohl po odesílateli Ivan Hanuš rozluštit. „Nakonec se mi to ale podařilo a tak jsem na ruskou adresu, konkrétně do Soči, odeslal dopis. Odpověď jsme ale zatím nedostal. Včera mě ještě napadlo, podívat se do telefonních seznamů v Soči a v jednom jsem objevil adresu i jméno paní, od které dopis zřejmě přišel, takže je možné, že tato paní ještě žije a že se mi možná časem ozve,“ řekl s nadšením Hanuš.

Zahrádkáři marně chránili jahody před ptáky, naopak okurek sklízejí dost

„Příběh tedy může ještě pokračovat,“ doplnil Miroslav Marek. Ten na závěr tradičně doplnil i několik čísel. „Vzdálenost mezi Soči a Prahou je 2 599 kilometrů. Dopis šel 28 let a 19 dnů, to je celkem 10 246 dní. Když by ho doručovala želva, tak by jí to trvalo 216 a půl dne. Berme to ale tak, že želva by pracovala pouze 8 hodin denně, takže by jí to trvalo 649 dní, tím pádem patnáct krát rychleji než byl dopis ve skutečnosti doručen.