Podobně se mají nově značit i domy. Od 1. ledna jsou takzvané energetické štítky povinnou součástí kupní nebo nájemní smlouvy. Řada lidí přitom poukazuje na to, že zákon není pořádně připravený a není jisté, čeho všeho se vůbec týká.

Novostavby už štítky energetické náročnosti nesou od roku 2009. Teď se označování týká i všech pronajímaných a prodávaných starších domů. Štítky vydá pouze autorizovaný projektant nebo firma, cena za vystavení by měla být od tří do deseti tisíc korun. Při nesplnění hrozí sankce až sto tisíc korun.

„Neumím si ale představit, jak tuto povinnost zodpovědně někdo splní u chalupy starší sto let, na které se udělala řada rekonstrukcí z různých materiálů a v různých dobách," poukázal realitní makléř Václav Hunal z Rynárce.

Podle něj se cena za pořízení štítku promítne do ceny budovy, i když v ní tvoří zanedbatelný podíl. „Obstarání štítku budu zajišťovat sám v rámci kompletních služeb," dodal Hunal s tím, že odborník by štítek měl vydat nejdéle za dva týdny. Makléř si už zjišťoval také seznam subjektů, které štítek zajistí.

Rozpaky nad tím, zda se povinnost musela vztahovat i na staré chalupy, má rovněž ředitelka realitní kanceláře Hana Koubská. „Jinak to nevidím jako problém, pořízení pouze zdraží náklady související s převodem," řekla s tím, že legislativa je nejasná a nepřipravená a chybí prováděcí vyhláška, proto sama musela absolvovat školení.

Její kancelář má na starosti i byty v panelových domech. U těch se zatím má do roku 2016 štítek nahradit tím, že se předloží tři faktury za energie.

Po roce 2016 se budou muset, jak dodává Hana Koubská, bohužel pořídit energetické štítky navzdory tomu, že si v Pelhřimově už při zateplování paneláků zajistili energetický audit a tím pádem už vědí, do jaké třídy objekt patří.

„Každopádně v nejbližší době budu o tématu informovat předsedy domovních samospráv," dodává Koubská.

Nejasnosti zatím panují u veřejných budov. „Pravděpodobně se to veřejných prostor nad určitou kapacitu dotkne od 1. července, i když druhý výklad tvrdí, že se nás to zatím nedotkne," uvádí vedoucí hospodářského odboru pel-hřimovského městského úřadu Stanislav Kropáček s tím, že město si na konzultaci pozve zástupce Státní energetické inspekce. Případné „oštítkování" pak chce Pelhřimov řešit výběrovým řízením.

Podobně uvažuje i krajský úřad. Podle vedoucího tamního majetkového odboru Petra Koláře je v legislativě nedostatečně jasný termín „budovy využívané orgánem veřejné moci".

Pokud se věc bude týkat všech krajských budov, budou muset mít štítky například střední školy, dětské domovy a ústavy sociální péče.

V první fázi by mělo jít o objekty s plochou nad 500 metrů čtverečních, o dva roky později pak i s plochou nad 250 metrů čtverečních.

Úřady by v takovém případě pořízení štítků stálo statisíce korun. Štítek je nutný při pronájmu nejen celého domu, ale také jen některé jeho části .

Název „štítek" mylně svádí k tomu, že by se měla nějaká tabulka objevit přímo na budově. Jde pouze o průkaz vystavený odborníkem, na kterém zřejmě bude ono výše zmíněné barevné spektrum.

Seznam autorizovaných poskytovatelů průkazu by měl být na webu České komory autorizovaných inženýrů a techniků, ale při zadání odbornosti „energetické auditorství" tam za okres  Pelhřimov není žádný záznam a třeba za okres Jihlava jen jeden.