Vrchní státní zastupitelství v Praze na začátku května podalo obžalobu na Čecha, který měl od roku 2017 posílat peníze do iráckého Mosulu. Šlo zhruba o dva tisíce dolarů (cca 54 tisíc korun). Částka měla sloužit takzvanému Islámského státu (IS) na vybudování chalífátu a vyzbrojování džihádistů. Podle úřadů má jít o prvního Čecha souzeného za zločin financování terorismu.

Kauzou by se měla už brzy zabývat pardubická pobočka Krajského soudu v Hradci Králové. „První hlavní líčení bylo nařízeno na 9. a 10. července od devíti hodin. V případě prokázání viny hrozí obžalovanému za podporu a propagaci terorismu trest od tří do dvanácti let,“ upřesnil mluvčí krajského soudu Jan Kulhánek.

V pondělí dopoledne hasiči po dohodě s vedením Libice nad Doubravou evakuovali letní tábor v Libické Lhotce na Havlíčkobrodsku. Řeka Doubrava nastoupala k prvnímu povodňovému stupni.
Evakuace tábora: Rychle pryč, řekli si tam, když se začala zvedat Doubrava

Podle informací Deníku Vysočina jde o čtyřiasedmdesátiletého muže z Humpolce původem z Iráku a jmenuje se M. Y. Al Samarraie. „Je pravda, že jsem předvolaný. Týká se to rodinné věci. Vůbec nevím, co od toho očekávat. Půjdu tam a uvidím,“ pokrčil rameny Al Samarraie, který v současné době žije v garsonce v centru Humpolce. I přes svůj pokročilý věk stále pracuje.

Mohammed Yousef Al Samarraie
– irácký občan, narodil se v roce 1946 v Bagdádu
– pracoval především jako fotoreportér Irácké tiskové agentury
– studoval novinařinu v Německu, diplom má i z pražské Univerzity Karlovy
– při studiích v Československu byl akreditovaným iráckým reportérem
– po návratu do Iráku bojoval ve válce proti Íránu
– po propuštění z vojny soukromě podnikal až do roku 1999
– v roce 2005 navštívil Českou republiku a už zde zůstal, oženil se s Češkou
– žije v Humpolci, pracuje v tamní továrně
- v roce 2011 poskytl Deníku Vysočina obsáhlý rozhovor

Podle obžaloby měl posílat peníze svému synovi, který před lety utekl z České republiky a přidal se k teroristům z takzvaného IS. Ten měl podle informací Deníku pro IS pracovat jako kuchař. Samarraie se hájí tím, že peníze posílal pro svého vnuka. „Mám desetiměsíčního vnuka. Dělal jsem to pro něj. Na jeho otci mi nezáleží,“ svěřil se Deníku.

V České republice žije a pracuje už mnoho let. Do Československa se dostal jako student se stipendiem před šestačtyřiceti lety. Do té doby pracoval v Iráku jako novinář. Celý první rok strávil na internátě v Zahrádkách u České Lípy, kde se s ostatními cizinci učil jazyk. O Češích mluví jako o mírumilovných lidech se vzájemným respektem.

Do roku 1982 studoval v Praze, pak se musel vrátit zpátky do vlasti. „Cestou přes Turecko jsem ztratil veškeré dokumenty o studiu. Doma jsem musel narukovat do íránské války. Pak jsem trochu podnikal, také jsem pracoval v Dubaji. Když ale propukla válka, musel jsem se rozhodnout, kam půjdu. Jestli do Iráku, nebo do Česka, které bylo už z dřívějška mým druhým domovem. Za mého mládí jsem tu prožil nejkrásnější roky. Tak jsem tady,“ popisoval před devíti lety v obsáhlém rozhovoru pro Deník Vysočina. Tehdy žil v Pelhřimově.

Jako novinář pracoval pro vládní Iráckou tiskovou agenturu. Fotil mimo jiné prezidenty, jezdil s delegacemi do zahraničí. Přítomen byl i popravám. „Na to pochopitelně nevzpomínám rád,“ vyjádřil se v dřívějším rozhovoru.

Prázdniny v pelhřimovském muzeu rekordů.
Vystřelit z mikro-děla už dědeček nestihl. Teď jeho výtvor zdobí muzeum rekordů

Zajímavé pro něj bylo setkání se Saddámem Husajnem (irácký prezident 1979 až 2003 - pozn. red.). „Tenkrát ještě nebyl prezidentem, nýbrž jeho pobočník. V jeho kanceláři jsem strávil spoustu hodin. Pamatuji, jak jsem v roce 1969 fotil balkonovou scénu, kdy tehdejší prezident al-Bakir promlouval ke shromáždění lidí. Chtěl jsem, aby na snímku byl prezident i lidé pod ním, stoupl jsem si tedy na balkonovou římsu. Najednou cítím, že mě někdo drží za nohu. Tak se podívám pod sebe a on tam Saddám Husajn. Jistil mě, abych nespadl,“ popisoval Samarraie.

Asi v roce 1980 byl coby student v Praze požádán, aby dělal Saddámu Husajnovi průvodce při jeho soukromé dovolené v Československu. Ubytováni byli u Prašné brány. Krátce na to začala válka s Íránem.

To, co se teď kolem M. Y. Ale Samarraie děje, vnímá jako něco, co nemohlo skončit dobře. Největší problém pro něj totiž je, že o synově zapojení do teroristické organizace věděl, přesto mu peníze posílal. Opakovaně řekl, že byl rád, že se mu narodil vnuk a všechno dělal jen kvůli němu. Dodnes o nich nemá žádné informace. "Můj jediný cíl byl zachránit vnuka. O nic víc mi skutečně nešlo,“ dodal Samarraie a rezolutně vyloučil, že by sám měl s IS něco společného.

Yousef Al Samarraie si Pelhřimov zamiloval. Cítí se tu být doma. Dokonce požádal o udělení českého občanství.
Saddám Husajn mě držel za nohu, vzpomíná Samarraie

Se synem byl naposledy v kontaktu v červnu před dvěma lety poté, co mu poslal poslední peníze. Podle informací Deníku to bylo přes banku v Havlíčkově Brodě.