Kliknutím zvětšíte
MPO se ve svém návrhu opírá o zákon z roku 1988 o ochraně a využití nerostného bohatství, takzvaný horní zákon, který stanovuje, že ložiska vyhrazených nerostů jsou vlastnictvím České republiky. Je tedy jednoznačnou povinností státu o svůj majetek pečovat a tento majetek chránit. Na to konto MPO zpracovalo zprávu pro vládu ČR o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických super strategických surovin. Podle právníka Luboše Klimenta je to obrazně řečeno, cestou k mezinárodní ostudě.
Již několik let žijí obce Brzkov, Věžnice, město Polná a Přibyslav v obavách z možné těžby uranu, který se nachází v lokalitě Brzkov. Zájem o těžbu měli nejdřív investoři z Austrálie, nyní je to český státní podnik DIAMO. Odpůrci uranové těžby si najali právníka Luboše Klimenta ze Žďáru nad Sázavou, který má jejich zájmy proti těžařům i státu zastupovat. „Aby státní podnik DIAMO získal v ČR uranový monopol? Snaha vyloučit další zájemce o uran z probíhajících řízení se nemusí státu vyplatit. Ohledně těžby strategického lithia stát zaspal a náskok mají soukromé subjekty,“ varuje Luboš Kliment.
Majetek státu
Jak potvrdila inženýrka Pavlína Sachová, vedoucí oddělení komunikace státního podniku DIAMO, v současné době je skutečně připravován vládní materiál o posílení úlohy státu při rozhodování o tom, co se bude dít se strategickými surovinami na území ČR. „Vlastníkem těchto surovin je stát a ten chce mít nad jejich průzkumem a případnou těžbou větší kontrolu než má dosud. Uran je mezi strategické suroviny zařazen. V případě, že by vláda připravovaný materiál schválila, získala by přes DIAMO, státní podnik, úplnou kontrolu nad tím, kdo v ČR realizuje průzkum a těžbu ložisek uranu. Vládní materiál hovoří pouze o formální stránce procesu osvojování ložisek a nijak neřeší, zda průzkum či těžba je potřeba. To je úkolem surovinové politiky,“ vysvětlila Sachová.
Podle Aleše Kadlece z Okresní hospodářské komory Havlíčkův Brod v čistě obecné rovině samozřejmě není v pořádku, když se dává v podnikání už předem přednost jedné firmě před druhou, aniž proběhla řádná soutěž. „Ale co se týče těžby uranu u Brzkova, je to tak složité téma, že by o něm měli diskutovat jen experti na mezinárodní právo,“ konstatoval Kadlec. MPO Havlíčkobrodský deník oslovil již minulý týden. "V současné době je připravován vládní materiál o posílení úlohy státu při rozhodování o tom, co se bude dít se strategickými surovinami na území ČR.
Vlastníkem těchto surovin je stát a ten chce mít nad jejich průzkumem a případnou těžbou větší kontrolu než má dosud. Uran je mezi strategické suroviny zařazen. V případě, že by vláda připravovaný materiál schválila, získala by přes DIAMO, státní podnik úplnou kontrolu nad tím, kdo v ČR realizuje průzkum a těžbu ložisek uranu. Vládní materiál hovoří pouze o formální stránce procesu osvojování ložisek a nijak neřeší, zda je průzkum či těžba potřeba. To je úkolem surovinové politiky. Materiál neřeší konkrétní oblast Brzkova, kde již v předchozím období vyvíjel aktivity s.p. DIAMO. Nejinak by tomu mělo být případně v budoucnu. Není tedy zřejmá právní konstrukce upozorňující na možné arbitráže," sdělil mluvčí MPO František Kotrba.
Komplikovaný problém
Že mezinárodní arbitráž je skutečně komplikovaný problém, svědčí skutečnost, že vysokoškolská pedagožka Katarína Chovancová z Masarykovy univerzity o tom napsala celou knihu. „Mezinárodní obchodní arbitráž je živý, ustavičně se vyvíjející fenomén s vlastními zákonitostmi a kulturou,“ tvrdí autorka. Takže diskutovat jen tak od stolu o tom, zda je některý soudní spor „zralý“ na mezinárodní arbitráž je nesmysl.
Podle starosty města Polná Jindřicha Skočdopole tady ale nastává určité dilema. „Co se týče protestů proti těžbě uranu, jsou aktivní hlavně Brzkov, Věžnice a Přibyslav. Jsem s kolegy starosta solidární, ale, je to dilema. Na jedné straně, když už se má uran těžit, pak je dobře aby to byla česká firma a ne těžaři z ciziny, protože pak bychom mohli dopadnout ještě hůř. Na straně druhé chápu, že se tady jedná o závažné narušení životního prostředí,“ konstatuje starosta Skočdopole. Jak dodává, stává se těžba uranu pro Vysočinu stejnou noční můrou jako kdysi vysokorychlostní trať. Podle polenského starosty ale tato vláda stejně za měsíc skončí.
„Nastoupí vláda nová a bude mít jiné priority,“ podotýká starosta Skočdopole. „Je to jednoznačný důkaz toho, že tady u nás chtějí těžit uran“ má jasno o tomto dokumentu starosta Brzkova Aleš Bořil a dodává „Místo toho, aby někdo v Praze řekl, jak se věci mají, tak tady zase něco potají bez veřejnosti vymýšlejí pár dní před volbami“. Rozladění neskrývá ani Lucie Drahošová Stránská ze spolku Naše společnost bez uranu Brzkov. „Mít na něco monopol není dobře, už proto, že budou ohrožena práva ostatních a co se týče uranu, tak to už vůbec ne, protože tam hrozí, že vlastník monopolu zneužije své postavení,“ obává se Stránská.
Otázka pro právníky
„Tady je výklad postupu hlavně v rukou právníků, takže já za svoji osobu nejsem schopen posoudit, zda je uváděný postup MPO nenapadnutelný ze strany soukromých subjektů, či nejsem tudíž schopen osobně celou věc komentovat. Problematický ho také vidím, ale jelikož nejsem v této věci rozhodně odborník, nechal jsem toto vyjádření čistě na kolezích, kteří ho řešili detailněji. Uvidíme, co se z něj může vyvrbit,“ říká starosta Přibyslavi Martin Kamarád.
A takzvaně vyvrbit se z toho může podle Klimenta pro Českou republiku velký problém. Uranová exkluzivita se nemusí státu vyplatit, naopak to může přijít pořádně draho. Společnosti Urania Mining s.r.o., za kterou stojí australští majitelé, podala ještě před státním podnikem DIAMO s.p. žádosti o průzkum ložiska uranu v lokalitě Brzkov – Horní Věžnice.
„Na riziko mezinárodní těžařské arbitráže v řádech desítek miliard korun poukazujeme již delší dobu, stát místo toho, aby tento problém řešil, tak celou věc ještě zhoršuje. MPO činí zcela evidentní kroky k tomu, aby státního zájemce o těžbu uranu v probíhajícím řízení zvýhodnilo na úkor soukromého subjektu.“ komentuje dokument Ministerstva průmyslu a obchodu právník Luboš Kliment.
„Já celou situaci nechápu, my tady bojujeme a budeme bojovat proti těžbě ztrátového uranu a ziskové lithium si nechá stát utéct mezi prsty. MPO velice brzy zapomnělo na to, kolik již stál, a hlavně ještě bude stát útlum těžby v OKD.“ uvádí ke zprávě dále brzkovský starosta.
České arbitrážní „průšvihy“
Slovo arbitráž se podle encyklopedie často používá jako způsob řešení sporů i v oblasti mezinárodního obchodu. Rozhodčí řízení je obvykle považováno za výhodnější alternativu s ohledem na nezávislost na soudech příslušného státu. Dalším podstatným aspektem je rychlost a možnost výběru rozhodce disponujícího kvalifikací pro příslušný obor práva či obchodu. Arbitráž je tedy komplikovaný proces pro experty, může probíhat i na základě mezinárodního práva. Arbitráž může vést i stát s nadnárodní organizací.
Arbitráže v mezinárodních sporech fungovaly i v minulém režimu, upravoval je zákon z roku 1963. Právě mezinárodní arbitráže toto slovo „proslavily.“ Jednalo se o spory soukromými společnostmi, které si stěžovaly, že ČR neochránila jejich investice. Ta první velká a zatím nejslavnější je spor České republiky se společností CME, která investovala do rozjezdu TV Nova. Česko tak v roce 2003 muselo CME zaplatit 353,4 miliónu dolarů, což tehdy činilo asi 10,7 miliardy korun.
Další velký spor rozjela japonská společnost Nomura o svou investici v bance IPB. Ta v roce 2000 padla a stát ji prodal ČSOB za symbolickou jednu korunu. Česko Nomuře zaplatilo 3,6 miliardy. V roce 2009 skončily smírem i ostatní spory s japonskou bankou.
Spor s Diag Human vznikl v roce 1992. Firma Diag Human dlouhodobě usilovala o obchody s krevní plazmou v Česku, spojila se s norskou společností NovoNordisk a o zakázku v ČR usilovaly. Česko ale Nory před Diag Human varovalo, že má firma mnoho skandálů a Norové spolupráci ukončily a ze zakázky sešlo. Šéfovi Diag Human Josefu Šťávovi arbitrážní řízení přiřklo 8,33 miliardy korun, stát se ale odvolal.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
