Kliknutím zvětšíte„Já jsem rodačka ze Znojma, doma jsme vinohrad měli. A chtěla jsem ho i tady. Tak jsme si s manželem v roce 2005 připravili řízky odrůdy Prim a o dva roky později jsme založili náš vlastní vinohrad na Vysočině. Byl to vlastně takový můj splněný sen,“ přiznala Alena Chalupová.
Založit vinohrad ale nebylo jen tak. Nejprve bylo nutné nechat řízky zakořenit. Rostlinky se musely chránit před mrazem, proto byly první rok umístěny ve fóliovníku. „Bylo nutné pro vinohrad připravit i půdu. Ta z Vysočiny vinné révě nesvědčí, potřebuje spíš písčité podloží. Tak jsme vykopali díry, do nich jsme nanosili rašelinu a písek, a pak jsme teprve mohli sázet,“ vysvětlil Miroslav Chalupa.
Vinohrad manželů Chalupových byl založen na slunném místě, vinné révě se tam daří. Sousedé a známí se ale většinou museli na vlastní oči přijít přesvědčit, že na Vysočině lze pěstovat víno a že rostlinky opravdu rostou. „Málokdo nám věřil. Všichni říkali, že se tu dají pěstovat pouze brambory a řepa. Ale já jsem kdesi četl, že v Bobrůvce ve 13. století pěstovali víno mniši. Dodnes se tam jedna lokalita jmenuje Viniční trať. Tak jsem si řekl, že když mohli pěstovat víno mniši, proč bychom to nemohli zkusit my,“ konstatoval Miroslav Chalupa.
První pokus o pěstování vinné révy v Bohdalci podnikla Alena Chalupová už před třiatřiceti lety. „Když jsem se sem stěhovala, vzala jsem si z našeho vinohradu kořen vinné révy. A ten začal růst. Některý rok réva pomrzla, ale znovu zase obrazila. To byl vlastně ten první impulz k tomu, abychom začali uvažovat o vlastním vinohradu,“ podotkla Alena Chalupová.
Velkým „strašákem“ byly pro majitele nového vinohradu vysočinské zimy. „Na zimu jsme rostlinky přikrývali. Nadělala jsem sáčky z netkané fólie a jednu po druhé jsme do nich zabalili,“ řekla Alena Chalupová. „Nakonec jsme ale zjistili, že vinná réva není na zimu tak háklivá, jak jsme si původně mysleli. Nikdy nezmrzne úplně, pokaždé začne od kořene zase něco rašit,“ dodal Miroslav Chalupa.
První úrodu sklidili Chalupovi v roce 2008. „Měli jsme plné dva velké, dvacetilitrové kyblíky. Nebylo to moc, ale pro nás to znamenalo, že jsme vyhráli. Na Vysočině se nám povedlo vypěstovat hroznové víno. Přišli se na to podívat všichni – lidé z dědiny i známí, chodila doslova procesí,“ usmála se při vzpomínce na první sklizeň Alena Chalupová.
Úroda se ale u Chalupů doma dlouho neohřála. Každý chtěl vyzkoušet, jak chutnají hrozny z Vysočiny. „Většinu jsme tehdy rozdali a ze zbytku udělali burčák. Hrozny jsme rozmačkali, šťávu vylisovali a nechali vykvasit,“ prozradil Miroslav Chalupa.
Z původních stopadesáti rostlin si nyní Chalupovi nechali už jen šedesát. „Je s tím hodně práce. A mně už zdraví nedovolí se o vinohrad starat, všechno tam musí dělat manžel. Já mu to nanejvýš prolámu – odstraním z rostlin takzvané „vlky“. On musí révu uvazovat, aby se neválela po zemi. Pak se to osečkuje, zkrátí se pruty, aby síla nešla do šlahounů, ale do úrody,“ popsala práce Alena Chalupová.
Vinnou révu už ale v Bohdalci nemají na zahradě pouze Chalupovi. „Každý rok něco rozdáme, nejméně jednu sazenici mají snad všichni v dědině,“ vysvětlila Alena Chalupová.
Vinobraní v Bohdalci se pravidelně koná okolo svátku svatého Václava. Je to pro všechny velká událost, těší se na ni nejen sami majitelé vinohradu, ale i všichni z okolí. „Naše hrozny nejsou tak sladké, jako ty z jižní Moravy, ale jsou opravdu dobré. A pro nás jsou ty nejlepší,“ shodli se manželé Chalupovi.
13
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
