„V okrese Žďár nad Sázavou prozatím žádný případ spalniček zaznamenán nebyl, pouze jsme řešili několik kontaktů se spalničkami z jiných krajů,“ doplnila informaci Renée Mašová, vedoucí protiepidemického oddělení ve Žďáře nad Sázavou KHS Kraje Vysočina.

V jiných oblastech České republiky jsou na tom o něco hůře. „Nejvíce případů mají v Praze, Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji,“ uvedla Alena Dvořáková. Také v krajích sousedících s Vysočinou se už někteří lidé spalničkami nakazili. „Několik desítek případů má Pardubický kraj,“ upřesnila Renée Mašová.

Nejvíce ohroženi nakažlivým onemocněním jsou lidé, kteří se dostávají do těsného kontaktu s nemocnými. Virus spalniček se šíří vzduchem, nemocní jej předávají dále kýcháním nebo kašláním. Virus může ve vzduchu a na površích přetrvat až dvě hodiny. Chránit by se měli především zdravotníci. „V naší nemocnici proběhla první etapa zjišťování protilátek u zdravotníků už loni - tehdy to byli pracovníci urgentního příjmu, kožní ambulance a společného interního lůžkového oddělení. Druhá etapa probíhá v těchto dnech - po dohodě s hygieniky budeme zjišťovat protilátky na odděleních intenzivní péče, jako je anesteziologicko-resuscitační oddělení, chirurgická a interní jednotka intenzivní péče, oddělení následné intenzivní péče, rentgenologické pracoviště a také u řidičů sanitek. Zájem o to je, ale není to povinné. Čtyři lidé vyšetření odmítli. Výsledky zatím vycházejí příznivě. V rámci obou etap jsme museli přeočkovat sedmnáct lidí,“ vyjádřila se mluvčí Nemocnice Nové Město na Moravě Tamara Pecková.

Kromě zaměstnanců nemocničních zařízení jsou prvními, kteří se dostanou do styku s nemocnými, praktičtí lékaři. „U nás se zatím naštěstí spalničky nevyskytly, ale měli jsme tu jedno podezření na toto onemocnění. Bylo to u těhotné ženy, ovšem nakonec se to nepotvrdilo,“ řekl praktický lékař z Nového Města na Moravě Pavel Pávek.

Nicméně v České republice případů nadále přibývá, a přestože se Vysočině nákaza stále ještě vyhýbá, není zdaleka vyhráno. Jedinou účinnou zbraní proti nebezpečné nákaze je očkování. „Zaznamenali jsme zvýšený zájem o očkování proti spalničkám. Já nejprve vždy doporučuji svým pacientům odběr krve na zjištění hladiny protilátek. Až podle výsledků se domlouváme, zda očkovat, nebo neočkovat,“ nechal se slyšet Pavel Pávek.

Začátek nebezpečného onemocnění, které může přivodit i zánět plic, průdušek, středního ucha či centrálního nervového systému, připomíná obyčejné nachlazení. „Začíná to zvýšenou únavou spojenou s kašlem a rýmou. Pak se přidá zimnice a teploty. Na kůži se následně začnou objevovat zarudlé flíčky, které jsou rozesety po celém těle, často bývají na dlaních i na chodidlech. Mohou se vyskytovat také na sliznicích,“ popsal Pavel Pávek, který přiznává, že sám proti spalničkám očkovaný není. „Neustále jsem v kontaktu s nejrůznějšími infekcemi, takže hladina protilátek je u mě vyšší,“ vysvětlil s úsměvem lékař.