Tedy k potěše místních i přespolních. Stalo se tak teprve před pár dny. Voda začala fontánami tryskat po třech letech.

Provoz kašny, postavené v roce 2010, ukončila v listopadu 2013 nešťastná událost. Desetiletý školák se snažil na kašnu vylézt, jen-že se mu smekla noha, neudržel rovnováhu a spadl na dno kašny. Bohužel se současně uvolnil vrchní díl fontány a několik desítek kilogramů těžký talíř spadl chlapci na levou ruku. Hoch o ni málem přišel.

Policejní vyšetřování a následný soudní spor zapříčinil, že kašna nemohla být po události zprovozněna. Talíř fontány na chlapce podle znalce spadl, protože byl špatně upevněn. Podle policie za to mohl tehdy osmačtyřicetiletý stavitel Jiří H. Ten nakonec skončil před soudem kvůli těžkému ublížení na zdraví. Za to mu hrozily až dva roky.

Stavitel se ale bránil, že si za zranění může sám chlapec, protože neměl na kašnu vůbec lézt. Okresní soud v Havlíčkově Brodě mu dal nakonec za pravdu, a stavitel byl v loňském roce obvinění zproštěn.

„Jakmile byl soudní spor definitivně ukončen, mohli jsme kašnu se svolením úřadů zprovoznit," potvrdil Deníku Starosta Štoků Pavel Královec.

Dřívějšímu uvedení do provozu bránilo to, že během vyšetřování příčin chlapcova zranění muselo být vypracováno několik znaleckých posudků.

Stavitel Jiří H. po všech zkušenostech nakonec talíře fontány nejen připevnil lepidlem, ale spojil je kovovými trny. „Teď už by to neměl povalit ani slon," pochvaluje si dodatečné technické řešení Pavel Královec.

Jiří H. kašnu stavěl jako subdodavatel pro hlavního investora, firmu Glost z Ledče nad Sázavou, která ve Štokách v roce 2010 budovala chodníky a čekárnu. Jiří H. u soudu tvrdil, že vrchní díl fontány, který na chlapce spadl, vlastně nebyl vůbec přilepený.

Připevnit jej měli po vyřešení přívodu vody dělníci z investorské firmy. Ti ale před soudem házeli odpovědnost jeden na druhého.

Soudkyně v Havlíčkově Brodě Hana Doubková nakonec konstatovala, že žalovaný skutek není ani trestným činem. Navíc podle ní není jasné, kdo vlastně fontánu dokončoval, a především zmínila, že chlapec neměl na kašnu lézt.

„V podobných případech by měl být v první řadě aplikován zdravý rozum. Trestní řízení by mělo být až to poslední," zhodnotila tehdy celou kauzu Doubková.

Dohrou celé kauzy pak ještě bylo finanční vyrovnání. Rodina požadovala u soudu se stavitelem vysoké bolestné. Jenže vzhledem k osvobozujícímu rozsudku jim soud nemohl žádné peníze přiznat.