Pro chutný oběd nemusí lidé chodit hluboko do lesa. „Natrefíte na ně totiž hlavně na loukách, v remízkách a na okraji lesa,“ vysvětluje Kadlec. „Skutečně teď začínají růst. Pár úlovků už jsem si domů přinesl,“ prozradil.

To potvrzuje i předseda Mykologického klubu Jihlava Jiří Burel. „V parku se něco málo najít dá, ale v lese je to bída. Je suché jaro a houby teprve začínají růst. Počítám, že na Vysočině bychom mohli větší úlovky najít až tak koncem května, začátkem června,“ říká Burel.

V květnu se prý dá najít zhruba sedmdesát druhů jedlých hub. „Samozřejmě záleží na biotopu a rozmanitosti druhů v dané lokalitě,“ podotýká milovník hub Kadlec.

A co si teď mohou houbaři přinést? „Z těch nejznámějších je to destice chřapáčová, čirůvka májovka nebo Jidášovo ucho. Narazil jsem i kališník obecný a špičku obecnou. Místy se pak vyskytuje i hřib dubový nebo hřib kovář,“ vyjmenovává Kadlec. „Osobně jsem zatím hříbky ani holubinky nenašel. Většinou jsou to převážně májovky,“ doplňuje za mykologický klub Burel.

Je však důležité si předem pořádně nastudovat poznávací znaky hub. „Doporučuji nejíst, co důkladně neznám. Májovku si mohou lidé splést s jedlou závojenkou podtrnkou, ale i jedovatou závojenkou olovovou nebo vláknicí začervenalou. Každá má však jiné poznatelné rozdíly,“ upozorňuje Kadlec.

Roční období ovlivňuje nejen druhy, ale i vlastnosti těchto darů lesa. „Houby sbírám celoročně. Na jaře jsou chuťově výborné, v zimě naopak s léčivými účinky. Ty jarní jsou všeobecné vhodné spíše do polévek nebo omáček a léčivé naopak suším,“ dodává Kadlec.