Před durmanem se snaží zachránit svou úrodu zemědělec Jaroslav Mach z Osové Bítýšky na Žďársku. „S něčím takovým jsem se před třiceti lety při farmaření nepotkával. Jenže za tu dobu se k nám natahala spousta plevele, ale i broučků a další havěti. Dříve jsme to ani neznali, přitom v poslední době se s tím setkáváme často. Změnilo se to hodně,“ uvedl Mach.

Že se kvůli podnebí mění také plevely, kterých se zemědělci zbavují, potvrzuje Pavel Kasal z Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě. Kasal je vedoucí oddělení pěstebních technologií. „Podle našeho sledování se průměrná teplota vzduchu zvýšila za posledních třicet let o více než jeden stupeň Celsia. Poznat to jde právě i na plevelech. To, co dřív rostlo pouze v nižších a teplejších oblastech, už potkáváme i u nás na Vysočině,“ popsal.

Mezi nové plevely patří například laskavec ohnutý, lilek černý nebo ježatka kuří noha. „Ještě v devadesátých letech rostly v Polabské nížině. Na Vysočině jsme je neznali, teď je jimi kraj zaplevelený. Takový vývoj pozorujeme posledních patnáct let. Stává se z toho pomalu kalamita,“ upozornil Kasal. Podle něj se bude tempo změn urychlovat. „Dosavadní vývoj tomu nasvědčuje. Přesun teplomilných druhů k nám je čím dál častější. Předpokládáme proto, že to takhle bude postupovat i nadále,“ dodal.

U Rovečného zasahovalo 22. března deset jednotek hasičů. Foto: poskytl HZS Kraje Vysočina
U Rovečného hořel les. Hasiči s ním bojovali přes tři hodiny

Tím, jak se počasí mění, zároveň ustupují některé původní druhy plevele. Všímá si toho farmář a místopředseda žďárské Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Mahel. „Méně vídám na polích chrpu modrou. Ta mizí určitě, dříve byla vidět všude. Zároveň se posouvají i technologie a způsoby obdělávání půdy. To taky bude mít vliv. Pohledem jde poznat, kdo modernější postupy používá,“ přiblížil Mahel. Ten hospodaří na více než sto hektarech půdy.

Kvůli tomu, jak se mění klima na Vysočině, se v únoru setkali odborníci ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku. Z dříve chladnější Českomoravské vrchoviny se totiž postupně stává teplejší oblast. „Mapy v učebnicích zeměpisu z přelomu století dnes neplatí. A současné za dalších dvacet let také platit nebudou. Kvůli růstu průměrných teplot a prodloužení vegetační sezony z Česka mizí oblasti bramborářské, pícninářské i obilnářské,“ upozornil bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Zdeněk Žalud.