Kůrovcová kalamita na Vysočině nabrala rozměry apokalypsy

Podle odborníků se jedná dokonce o největší kůrovcovou kalamitu od dob Marie Terezie. Autory petice s názvem Zdravé a prosperující lesy pro příští generace je republikový výbor Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Patří sem například Lesní družstvo obcí (LDO) Přibyslav, lesníci z Pelhřimovska, Litenčic nebo Týniště nad Orlicí. Autoři petice by ji chtěli zaslat Vládě a parlamentu ČR už tento týden.

Lesnící bojují o přežití

„Bez úspěchu této petice nebude možno vyprovokovat politiky ke krokům, které zabrání kolapsu nestátních vlastníků lesů. Odhady kůrovcové kalamity na Vysočině pro rok 2019 hovoří o 5 až 6 milionech m3 kůrovcového dříví, a to je objem, který nelze prodat. Bez pomoci státu nepřežijí společnosti založené na správu lesů příští rok a drobní vlastníci utrpí velkou finanční ztrátu. Je tedy v našem nejvlastnějším zájmu tuto petici dovést ke zdárnému konci,“ říká ředitel LDO Přibyslav Jiří Svoboda.

Jak vysvětluje, majitelé nestátních lesů sucho a následnou kůrovcovou kalamitu nezavinili, ale nyní čelí obrovským finančním ztrátám, musí bojovat o ekonomické přežití svých rodin, firem, zaměstnanců a živnostníků. V současné době petici, která se šíří po sociálních sítích, podepsalo asi 20 až 30 tisíc lidí.

„Jsme silně znepokojeni situací v České republice, kde v důsledku pomalého a nepříliš efektivního postupu státu při řešení současné kůrovcové kalamity jsou ohroženy statisíce soukromých a obecních lesních majetků ekonomickou a ekologickou devastací,“ vysvětluje lesník František Kučera ze Skrýšova na Pelhřimovsku.

Lesy mizí před očima

Dlouhodobé sucho, přesycení trhu se dřevem, následuje propad cen. „Navíc nám chybějí dělníci, kteří by kalamitu likvidovali a pomoc státu chybí,“ vysvětlují shodně autoři petice Zdravé lesy. Situace v lesích na vysočině je nejhorší z celé republiky a začíná podle lesníků připomínat přírodní katastrofu, média shodně hovoří o apokalypse.

Klimatické změny byly podle ekologů již mnohokrát popsány v médiích, jsou momentálně dané a nelze je v krátkodobém horizontu vyřešit. Co se týká druhové skladby, je situace o něco složitější. „Dnes postižené lesní porosty byly zakládány před zhruba 80 lety za jiných klimatických a společenských podmínek. Dnešní skladba lesů na Vysočině je tak zastoupena převážně jehličnatými dřevinami, především smrkem ztepilým, jehož podíl v rámci všech dřevin se blíží 80 procentům,“ přibližuje Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Havlíčkově Brodě.

Podle Lesů ČR se ve státních lesích na Vysočině například od počátku letošního roku do léta těžilo přes 300 tisíc kubíků dřeva, které napadl kůrovec. Loni to bylo přes 200 tisíc za celý rok. Podle České inspekce životního prostředí to bude příští rok ještě horší.

„Lesy v kraji Vysočina jsou hmyzími škůdci v letošním roce asi nejpostiženějším krajem v ČR. Důvodů tohoto stavu je několik, ale těmi nejdůležitějšími jsou klimatické změny v posledních třech letech a druhová skladba lesních porostů. Klimatické změny byly již mnohokrát popsány v médiích, jsou momentálně dané a nelze je v krátkodobém horizontu vyřešit. Co se týká druhové skladby, je situace o něco složitější,“ informovala Radka Nastoupilová tisková mluvčí České inspekce životního prostředí.

Tím pádem je na trhu dřeva přebytek, což má logicky vliv na cenu. „Velké objemy dřeva musíme odříkat, nabídka je až trojnásobná, ale nejsme schopni víc zpracovat ani naskladnit,“ reagoval již koncem léta na otázku deníku I Dnes na téma kůrovec a dřevo Tomáš Havlík, manažer nákupu dřeva ze ždírecké pily Stora Enso.

Dřevo je neprodejné, ceny padají

Podle Jiřího Svobody z LDO Přibyslav ceny kůrovcového dříví výrazně klesly a lesníci těžce shánějí pro napadené dřevo odbyt. Podle lesníků se cena dřeva napadeného kůrovcem pohybuje kolem 900 korun za kubík smrkové kulatiny, což je asi o tisíc korun méně, než za dřevo zdravé.

Problémy s kůrovcem se týkají nejen lesů ve správě lesních družstev, ale také samozřejmě lesů, které patří městům a obcím. „Na celém Přibyslavsku, stejně tak jako ve větší části naší země, dochází ke katastrofě srovnatelné snad jen s povodněmi na přelomu tisíciletí. V lesích města, stejně tak jako ve stovkách soukromých majetků dochází k masivní kůrovcové kalamitě, která je podpořena vydatným suchem. Schopnost zpracovat tuto kalamitu a eliminovat další schnutí porostů už je především v rukách přírody,“ říká starosta Přibyslavi Martin Kamarád (ODS).

Samozřejmě je nezbytné napadené stromy likvidovat, nicméně zpracovatelský průmysl je podle Kamarádových slov na hraně možností, a tak je především pro drobné vlastníky problémem, kam s pokáceným dřevem. „Tato kalamita je důkazem, jak dopadnou věci, když se řídíme striktně předpisy a vynecháme zdravý selský rozum. Rigidní přístup státu, respektive státní organizace, se podílel jak na vzniku této kalamity, tak na prohloubení špatné situace na trhu se dřevem,“ dodává starosta Přibyslavi.

„Odhad objemu zpracovaného kůrovcového dřeva v letošním roce v kraji Vysočiny už překročil jeden milion m3 dřeva. Pro představu, na jeden hektar smrkového lesa bez ohledu na jeho stáří se v našem kraji nachází cca 360 m3 dřeva. Z toho vyplývá, že těmito nucenými zásahy mohlo vzniknout až 2778 hektarů holých ploch. Pro srovnání je to plocha více než pěti tisíc fotbalových hřišť. Takto výrazná změna v lesních porostech má pak mimo jiné samozřejmě negativní vliv i na zadržování a vodní režim v půdě, větrnou a vodní erozi, změnu mikroklimatu a podobně,“ říká Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Havlíčkově Brodě.

Pro vlastníky lesů mohou být podle Jiří Svobody z LDO Přibyslav výkupní ceny likvidační. Když výnosy klesají na polovinu, kácení porostů ani nepokryje náklady. To, že vlastníci kůrovcové dřevo neprodají, je problém ekonomický. „Je potřeba hledat pomoc státu, ten je zatím bohužel liknavý, aby přišel s nějakou masivní pomocí,“ zdůrazňují členové petičního výboru Zdravé lesy. Rovněž by vláda měla podle lesníků vyhlásit nouzový stav. Kalamita je tak rozsáhlá, že bez zapojení ostatních resortů již není možné ji zvládnout.

V Brodě se soutěžilo o nejlepší bramborovou pochoutku