Pro vytvoření potřebné vrstvy ledu musí dostatečně mrznout. „Abychom se mohli pustit do díla, potřebujeme alespoň pět až šest mrazivých nocí. Nejlépe mínus pět a chladněji. Současně není dobré, když jdou denní teploty nad bod mrazu nebo dokonce prší,“ uvedli provozovatelé Ledové stěny.
Lezení na ledové stěně se od toho tradičního liší. Nadšenci se na něj proto sjíždějí z celé republiky. „Mrzí mě, že jsme letos nemohli vyrazit na ledopád. Počasí zkrátka nepřálo. Několik dní sice mrzlo, ale asi to nestačí. Na takovou horu ledu je potřeba větší zima a ještě několik dní za sebou,“ povzdechl si Martin Svoboda z Brna.
Ledová stěna je uměle vytvořený ledopád a slouží k nácviku ledového lezení. Zimní podívaná lákala i turisty. „Já sice nejsem fanoušek lezení, ale ledopád vypadal vždycky krásně. Je škoda, že letos ho neuvidíme. Počasí si ale nevybereme," dodala Marie Dostálová z Nového Města na Moravě.
S myšlenkou na vytvoření přišli místní horolezci. Inspirací jim byl zdejší potok, který stéká do řeky Svratky přes několik skalních stupňů a v zimě se na něm tvoří ledová kaskáda. Ledová stěna se stala natrvalo domovem ledového lezení v České republice.
Stěnu připravuje spolek Ledová stěna Vír. Minulé roky se tam v lezení na ledu i závodilo. Umělý ledopád je na skále u Svratky většinou do čtyřiceti metrů výšky, lezecké trasy pro běžné výstup do dvaceti až pětadvaceti metrů.
Od dubna do konce října jsou na skalách ve Víru otevřené ještě tři další cesty, takzvané via ferraty.