Už v prvním červencovém týdnu vjely kombajny do polí na Třebíčsku a také na Žďársku. „Také mě to překvapilo. Nečekal jsem, že by na Vysočině mohly žně začít tak brzy,“ komentoval zprávu o začátku sklizně obilí v regionu hned na prahu července Vlastimil Vaněk z Okresní agrární komory Jihlava, který postup hlavních žňových prací každoročně monitoruje na celé Vysočině.

Před rokem vydali zemědělci na Vysočině první zprávu o zahájení sklizně obilí 16. července. Už tehdy označovali začátek žní v regionu za nezvykle brzký. Příčinou bylo samozřejmě sucho, které urychlilo i ukončilo zrání obilí.

Letos bylo v předcházejících týdnech deštivěji než loni, přesto už na jihu Vysočiny obilí dozrálo. „Počasí bylo v posledních týdnech nám zemědělcům opravdu příznivě nakloněné. Ještě na konci dubna to přitom vypadalo, že sucho zcela letošní úrodu znehodnotí. Hlavně chladný a přece jen trochu deštivý květen pesimistickou prognózu z konce dubna změnil,“ připomněl Vlastimil Vaněk důležité okamžiky letošní pěstitelské sezony.

Na Třebíčsku a na Žďársku se začal pochopitelně jako první sklízet ozimý ječmen. Na Třebíčsku se ho za první červencový týden podařilo ze 4100 hektarů určených ke sklizni sklidit dokonce už z téměř 54 procent. Průměrný hektarový výnos na Třebíčsku byl zatím 5,9 tuny obilí z jednoho hektaru, což je velice slušný výsledek. „První čísla, která se týkají výnosu, jsou velice pěkná,“ poznamenal Vlastimil Vaněk.

Na Žďársku je zatím ozimý ječmen sklizen z necelých 33 procent ploch, hektarový výnos je o něco nižší než u sousedů na Třebíčsku, má hodnotu 5,8 tuny obilí z hektaru. V rámci celé Vysočiny je výnos u dosud sklizeného ozimého ječmene z necelých 23 procent ploch 5,88 tuny z jednoho hektaru. „Úroda by mohla být podobná jako před rokem,“ odhadoval na základě prvních známých výsledků Vlastimil Vaněk.

V roce 2018 se v rámci Vysočiny sklidilo 5,86 tuny ozimého ječmene z hektaru. Nejúrodnější za posledních pět let byl ale rok 2016, kdy se v případě ozimého ječmene sklidilo na Vysočině nakonec 6,64 tuny z jednoho hektaru.

Letos se na celé Vysočině pěstuje veškeré obilí na plochách o souhrnné výměře 131,5 tisíce hektarů. To je o necelých dvě stě hektarů víc než v roce 2018. Na druhé straně ubylo ploch s řepkou. Tu letos sklidí vysočinští pěstitelé ze 40,8 tisíce hektarů, zatímco před rokem to bylo ze 43 tisíc hektarů.