Takže například v třebíčské zahrádkářské kolonii Poušov se nesmí čerpat říční voda z řeky Jihlavy pro zálivku zahrad. A provozovatelé malých vodních elektráren taky musejí přísně sledovat průtoky a podle toho se řídit a tomu podřizovat výrobu elektřiny.

„Toto opatření vodoprávního úřadu znamená, že se nesmí odebírat voda z vodních toků a nádrží v celém okresu Třebíč. Žádáme občany, aby nezalévali zahrady, hřiště ani trávníky, nenapouštěli vodu do zásobních nádrží ani bazénů, nemyli auta a obecně neplýtvali vodou pitnou, ani vodou z domovních studní,“ upozornil třebíčský starosta Pavel Janata.
Opatření přichází v době, kdy panuje nezvykle intenzivní několikaleté sucho. A nejen na Třebíčsku, ale na celé Vysočině. Dají se očekávat zvýšené kontroly, zda opatření někdo neporušuje.

K šetření vodou vyzývá i krajský úřad. „Pokud je nám známo, v současné době z celkem 15 obecních úřadů obcí s rozšířenou působností vydalo výzvu k šetření vodou pro svůj správní obvod pět úřadů: Moravské Budějovice, Třebíč, Velké Meziříčí, Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou,“ uvedl vedoucí krajského oddělení vodního hospodářství Jaroslav Mikyna.

Sníh nesníh, vody je málo

Omezení či zákazy v hospodaření s vodou z vodovodu na svém území vydaly další desítky obcí, například Stařeč na Třebíčsku nebo Sněžné na Žďársku, kde se navíc smolně sešlo několik faktorů i technického rázu při provozování obecního vodovodu. Každopádně byť má městys v názvu sníh a nezasvěceného by napadlo, že nedaleko Žďárských vrchů mají srážek dost, sucho si tam teď vybírá svou daň. A obyvatelé jsou už od května vyzýváni, aby vodou šetřili. „Necháváme to na zdravém rozumu každého, nekontrolujeme, ale snad lidé vědí, jak se chovat. Do vodojemu denně navážíme vodu, kterou bereme od vodárenské.,“ uvedla starostka Anna Havlíková.

Lidé víc berou z obecního vrtu

Příštpo na Třebíčsku patří k oblastem s největším suchem. Vodu tam berou z obecního vodovodu. „Čerpáme z hloubkového vrtu, zatím v něm voda je, ale denní odběr oproti začátku roku stoupl o 10 kubíků. Je vidět, že lidem vysychají studny, mám osobní zkušenost ze své domácnosti. Skoro každý nějakou studnu má, tak teď víc berou z obecního,“ říká tamní starosta Antonín Vítámvás. „Byl jsem na odboru životního prostředí v Třebíči, kam spadáme a zaslechl jsem, že teď budou chodit víc kontroly, jestli někdo neodebírá z povrchových vod načerno.“ Příštpem na Třebíčsku protéká říčka Rokytná. „Průtok má malý. Jestli někdo odebírá načerno a zalévá, jsem nezkoumal,“ podotkl starosta Vítámvás.

Sází na všímavost

Šéf odboru životního prostředí v Třebíči Pavel Vosátka upozornil, že jakmile je v korytech potoků a řek příliš málo vody, ohrožuje to ryby a ostatní vodní organismy.

Jak už bylo řečeno, upozornění šetřit vodou vydali rovněž ve Velkém Meziříčí. „Zatím jsme nezaznamenali nějaký prohřešek, lidé jsou dost všímaví, věřím, že by se to k nám na úřad dostalo,“ říká vedoucí tamního odboru životního prostředí Jiří Zachar. „Ani nemáme podnět, že by si někdo například přijel s kádí k rybníku pro vodu. Ale na druhou stranu je jasné, že lidé jsou vynalézaví. Nelze vyloučit, že někdo potmě tajně zalévá, byť řeky a potoky jsou pod minimálními průtoky,“ připustil teoreticky tuto možnost. Občas se zkrátka těžko hledá únosná hranice, kdy ještě vegetaci zalít a kdy už ji nechat uschnout a dívat se pak na její zkázu.

Inspekční kontroly

Na kontroly neoprávněných odběrů vody se vydávají pracovníci České inspekce životního prostředí (ČIŽP). „Pokud si vydá jen obec svou vyhláškou, že občanům zakazuje či omezuje odběr vody, tam jsme bezzubí a kontroluje si to ta daná obec, má to v kompetenci,“ říká ředitel oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě Jan Panský.

Jeho inspektoři řeší obecně nepovolené odběry na černo nebo pokud někdo odebírá nad povolené množství.. „Nějaké černé odběry už jsme zaznamenali, běží správní řízení, do jeho ukončení a nabytí právní moci konkrétní údaje zveřejnit nemůžeme,“ vysvětlil Panský.

Sankce se podle jeho slov odvíjí vždy podle reálného množství odebrané vody. „Jsou na to tabulky,“ doplnil.

Inspektoři kontrolují taky provozovatele malých vodních elektráren, zda dodržují pravidla, která mají nastavena v povolení pro provoz. To znamená, že si nemohou odebrat tolik vody, kolik by si přáli, ale musejí taky mimo jiné respektovat život v říčním korytě. "Podle našich aktuálních informací teď v souvislosti se suchem nepracují čtyři malé vodní elektrárny na Vysočině: v Kamenici nad Lipou, na Šlapance ve Šlapanově, na řece Jihlavě jsou to v Třebíči a v Přibyslavicích," dodal Panský.

Od roku 2015 do konce července letošního roku deficit srážek oproti hodnotě dlouhodobého normálu srážek na Vysočině již dosáhl v součtu výše téměř 400 mm a současně ve stejném období výrazně stouply i teploty a s tím související výpar z vodních ploch i krajiny. Ze sedmi měsíců letošního roku byl srážkově normální pouze červen, ostatní měsíce byly významně podnormální. Např. úhrn srážek za červenec dosáhl pouze 47 % dlouhodobého normálu pro tento měsíc a počátek srpna je obdobný.
Zdroj: Kraj Vysočin