Vstup do nich buď nestojí nic, anebo si v nich místní zacvičí za pár korun. Obyvatelé Skrýšova nemu-sejí vážit dlouhou cestu, aby navštívili některé z pelhřimovských „fitek", přesto si zřídili raději vlastní. A co víc, jezdí k nim dokonce lidé z Pelhřimova.

Jak zhodnotila předsedkyně skrýšovského osadního výboru Alena Koutníková, vybavením si jejich posilovna v mnohém nezadá s těmi městskými. Nechybí v ní veslovací trenažér, trampolína ani posilovací lavice.

„Posilovna funguje už šest nebo sedm let. Vznikla z iniciativy osadního výboru a Františka Nováčka," zmínila předsedkyně osadního výboru zásluhy místního obyvatele, který i po sedmdesátce vyhrává medaile ve veteránském vzpírání. „František Nováček také sám pořídil většinu strojů. Jinak přispěli, kdo měli nějaké vybavení doma, a žebřiny spolu se švédskou bednou nám dalo město," dodala.

Návštěva vyjde levně

Posilovna se nachází v prostorách bývalé prodejny v objektu víceúčelového zařízení, kde je také zbrojnice a kulturní místnost. Její návštěvníci neplatí vstup, když si chtějí zaposilovat, ale ročně přispívají dvěma stovkami na elektřinu.

„V úterý a ve čtvrtek sem odpoledne od pěti chodí chlapi, od půl sedmé do půl osmé ženy. Občas jezdí také pár kluků z Pelhřimova, když mají čas, třeba o víkendu," přiblížil František Nováček, kdy komu posilovna slouží. Donedávna si pod jeho vedením chodily zacvičit i děti. „Chodilo jich poměrně hodně, asi deset, ale byly neukázněné, sám jsem je nezvládl," vysvětlil, proč děti skončily.

V Dobré Vodě u Pelhřimova mají „obecní" posilovnu s nejnovějším vybavením už zhruba pět let. „Byl tu požadavek ze strany mladých lidí, hlavně hasičů, tak jsme do ní jako obec zainvestovali několik desítek tisíc korun," uvedl starosta Zdeněk Smrčka s tím, že do posilovny občas zavítají i ženy. „Vstup je symbolický, máme permanentky na pět vstupů za sto korun, takže jedna časově neomezená návštěva vyjde na dvacet korun," doplnil. Posilovna je v obecní budově, hned vedle úřadu.

„Posilovna je navštěvovaná hlavně přes zimu, sezona je tak od listopadu do dubna, to se lidé snaží vylepšit postavu do plavek," říká Vilém Doležal, který má funkci správce dobrovodské posilovny.

V Božejově si posilovnu i s vybavením vybudovali svépomocí dva kamarádi. „Někdy koncem základky v roce 1992 až 1993 jsme s kamarádem začínali sledovat dění kolem fitnessu, a jelikož jsme nebyli kvůli svému věku dost dobře mobilní, v podstatě nám kromě dojíždění do Pelhřimova nezbylo nic jiného, než vyřešit situaci takhle. Původně jsme posilovnu měli na půdě jednoho staršího domu, ale to přestalo stačit i vyhovovat, jelikož náčiní jsme díky kamarádovi, jenž se učil na strojaře a zabýval se černým řemeslem, rozšiřovali. V podstatě jsme každou chvilku dělali nějaký stroj, lavičky, opěrky a tak dále. Jako závaží nám posloužily řemenice a soukolí, která se nehodila okolním podnikům, továrnám, zemědělskému družstvu," popsal budování posilovny Hynek Pavlů.

Dnes podle jeho slov mají posilovnu na 30 metrech čtverečních v jednom ze sklepů božejovského zámku. „Podmínky to nejsou zcela vyhovující, ale bereme zavděk, že je to místo přístupné zhruba desítce lidí, kteří chtějí v rámci možností utužit svá těla. Základní vybavení tady k tomu máme," dodal Pavlů.