„Maximální částka na jeden projekt byla stanovena na sto padesát tisíc korun, takže bude možné realizovat čtyři projekty podle preferencí obyvatel," informoval starosta Žďáru nad Sázavou Zdeněk Navrátil. Žďárská radnice se inspirovala v jiných městech, participativní rozpočet už mají například v některých pražských částích.

Se zavedením participativního rozpočtu do praxe Žďáru pomůže nezisková organizace Agora CE, město první rok vyjde její spolupráce na zhruba padesát tisíc korun.

„Při pilotním projektu upřednostňujeme užší spolupráci. Později, pokud budou mít lidé zájem a v projektu budeme pokračovat, bychom využívali pouze některé jejich služby," poznamenal starosta.

Informativní setkání s obyvateli týkající se participativního rozpočtu je naplánováno na 3. května, v průběhu května radnice zvažuje i uspořádání tří sousedských setkání. Při těch by se měli setkat lidé vždy z několika sousedních žďárských čtvrtí a společně hovořit o tom, co by se jim ve městě za vyčleněné peníze líbilo udělat.

„Návrhy na jednotlivé projekty obyvatelé města mohou zasílat přibližně do poloviny července, a pak budou zhodnoceny," řekl Navrátil. „Projekty nepředpokládající dlouhé administrativní řízení, které by bylo možné realizovat v příštím roce, budou včetně krátkých anotací sestaveny do seznamu, jenž bude prezentován veřejnosti. Nakonec dojde na hlasování v anketě a schválení vítězných projektů. Do konce listopadu bychom chtěli mít projekty vybrané, abychom je mohli zařadit do rozpočtu na příští rok," doplnil starosta.

O penězích zastupitelé Žďáru jednali v předstihu, aby při rozhodování o nejlepších návrzích ze strany veřejnosti nemuseli spěchat.

„Právě proto, že jde o rozsáhlé přípravy, peníze do příštího rozpočtu byly schváleny už nyní. Harmonogram činností předpokládá například i diskuse s jednotlivými odbory o vhodnosti či nevhodnosti a realizovatelnosti toho daného projektu," doplnil místostarosta Žďáru Josef Klement.

Podle slov žďárského starosty se vyčleněné peníze v jiných městech většinou používaly k různým úpravám veřejných prostranství, nicméně lidé mohou navrhnout i cokoliv jiného.

„Může se samozřejmě také stát, že někdo navrhne něco, co zaujme i zastupitele, a to natolik, že to nedají do ankety, ale nápad rozpracují, přidají na něj další finanční prostředky a převezmou ho rovnou do rozpočtu," konstatoval Zdeněk Navrátil.