„Třeba pro řadu ovocnářů byl loňský rok velmi dobrý, kdo ale neudělal v létě probírku plodů a nechal stromy vysílit, může letos s menší úrodou počítat. Ani v zimě totiž vody v podobě sněhu moc nespadlo," připomněl.

Každý zahrádkář proto už teď vyhlíží každou kapku dešťové vody, která by pomohla jeho ovocným stromům, keřům, zelenině či květinám.

Aby byl ve využití vody shůry co nejúspěšnější, přišlo Ministerstvo životního prostředí s nápadem. Zahrádkářům nabídne plastové barely. Ty mají zachytávat dešťovou vodu ze střech, která má být později využita jako zálivka právě na soukromých zahrádkách. Informaci přinesly jako první Lidové noviny. „Je to dobrý nápad. Dešťová voda je měkká voda, ve které je navíc velmi značné množství vzdušného kyslíku. Taková je pro zalévání nejlepší," potvrdil Blažej Bobek.

Stačí bouřka

Sám zalévá výhradně z potoka, který protéká přes jeho zahradu, pozitivní zkušenosti s dešťovou vodou ale ze svého okolí má. „Soused vlastní barel o objemu 600 litrů, a když je velká bouřka nebo třeba celý týden vytrvale prší, tak ho má rázem plný. Na zalévání mu to pak vydrží třeba několik teplých týdnů," připomněl předseda třebíčských zahrádkářů.

Díky plastovým barelům by zahrádkáři nemuseli k zálivce čerpat tolik studniční vody jako dosud, ale využít nashromážděnou dešťovou vodu. Zbytečně by se kvůli tomu nevyčerpávaly zdroje podzemní vody.

Projekt s nabídkou plastových barelů na jímání dešťové vody by se mohl spustit už letos v létě. Měl by fungovat podobně jako v případě kompostérů. Ty si předloni skrze své samosprávy mohli objednat obyvatelé i několika obcí a měst na Třebíčsku.

Jen v Třebíči byl o takovou nabídku značný zájem. Pro kompostér se značnou slevou díky podpoře Operačního programu životního prostředí si tehdy přišlo přes sedm set místních.

Pokud by byla podobná možnost i v případě plastových barelů na dešťovou vodu, radnice by ji s největší pravděpodobností využila. „Samozřejmě nás předtím bude zajímat, jak bude celý projekt nastaven, a také, jaký zájem by ze strany občanů o tento produkt byl. Do projektu s kompostéry jsme taky nešli bezhlavě, ale napřed jsme si zjistili, kolik lidí o něj bude mít zájem. Stejné by to určitě bylo i v tomto případě," podotkla třebíčská radní Marie Černá.

Podle Blažeje Bobka není zachytávání dešťové vody vhodné pod každou střechou. „Kdo na ní má třeba eternitové desky, tak z nich úplně vhodná voda na zálivku nepřiteče, protože bude obsahovat nežádoucí látky právě z eternitu. Kdo ale má klasické pálené tašky, tak by žádné nebezpečí hrozit nemělo," líčil předseda zahrádkářů.

Situace s vodou nevypadá v Česku vůbec dobře. Loňské sucho za sebou zanechává neblahé stopy, které mohou být ještě dlouho viditelné. Nikdo navíc není schopen říct, jak bohatý na srážky bude letošní rok a další období. „Jisté je, že během jednoho nebo dvou let zásoby podzemní vody doplněny nebudou," poznamenal ředitel pro správu Povodí Moravy Antonín Tůma.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (Ano) se problematice úbytku vody nevěnovala v posledních letech dostatečná pozornost. „Česká republika zaspala mnoho let v přípravě na sucho. Více než sto let jsme vodu z České republiky odváděli, stovky hektarů jsme meliorovali," upozornil ministr.

Zatímco ovocnáři mohou loňský vláhový deficit na úrodě rozpoznat až na podzim, některé rostlinky chřadnou už nyní. „Mám mělce kořenící jahody a už teď, což je hodně brzy, jsem je musel zalít a přihnojit. Nebyly totiž úplně v kondici," dodal Blažej Bobek.