„Obyvatele obcí ohrožených těžbou uranu tak čeká náročný rok", sdělil Eduard Sequens ze sdružení Calla, Sdružení pro záchranu prostředí. Ministr průmyslu Jan Mládek přitom ještě vloni v březnu tvrdil, že zrušil plán převést těžbu uranu z Dolní Rožínky do Brzkova pro její neekonomičnost.

Proces pokračuje

„Jak nyní potvrdilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, není to pravda a dále pokračuje schvalovací proces, který má umožnit státu vytěžit toto nevelké ložisko uranu na Českomoravské vysočině. Obyvatele a představitele obcí Brzkova, Věžnice, Přibyslavi či Polné, kteří by byli možnou těžbou a dopravou uranové rudy nejvíce zasaženi a kteří s tímto záměrem ostře nesouhlasí, tak letos čeká náročný rok, ve které budou muset uhájit veřejný zájem na zachování zdravého prostředí pro život. Po závěrečném verdiktu Ministerstva životního prostředí bude koncepci schvalovat vláda," informoval Sequens.

Ohrožené obce ale podnikly již kroky koncem loňského roku a rozhodly se prodloužit smlouvu s právníkem Lubošem Klimentem ze Žďáru nad Sázavou, který je v tomto sporu se státní mašinerií zastupuje již dva roky. „Vzhledem k tomu, že právní pomoc budeme do budoucna potřebovat, chceme prodloužit smlouvu s Lubošem Klimentem o další dva roky," informoval starosta Přibyslavi Martin Kamarád. Zároveň se čtyři dotčené obce rozhodly naplánovat si na leden informační schůzku s vedením Kraje Vysočina. „Máme nové krajské zástupce. Domníváme se,, že kraj by měl v této věci zaujmout poněkud jiné stanovisko," podotkl Kamarád.

V prvních měsících roku bude podle Sequense Ministerstvo životního prostředí rozhodovat o žádosti státního podniku Diamo na stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska radioaktivních nerostů Brzkov, kterou podalo v listopadu 2016. Tento záměr je v rozporu s aktuálně platnou surovinovou politikou, která s novou těžbou uranu nepočítá.

„Proto jen těžko bude moci být průzkumné území povoleno," podotkl Sequens.

„My požadujeme, aby společnost Diamo provedla průzkum klasickou cestou, protože chceme být účastníky řízení. Ovšem bude-li se jednat o průzkum propočtem, bude se úředních jednání účastnit podle zákona jen ministerstvo a společnost Diamo. Když ale půjde o klasický průzkum, bude muset Diamo jednat o povolení s příslušnými obcemi," vysvětlil starosta Kamarád.

Ministerstvo životního prostředí bude také v první polovině roku rozhodovat o podstatném rozšíření Chráněného ložiskového území Brzkov. Řízení bylo zahájeno v únoru 2015 na žádost společnosti Diamo, ale bylo přerušené a bez předchozího stanovení průzkumného území a přepočtu zásob nemůže ministerstvo rozhodnutí ve prospěch těžařů vydat.

Diamo již nechalo zpracovat dokumentaci posouzení vlivů projektu těžby uranu u Brzkova na životní prostředí (EIA). Ta je hotová od loňského července a proces má být zahájen poté, co budou získána výše zmíněná rozhodnutí. Do konce letošního roku pak má ministr průmyslu vládě předložit vyhodnocení procesu přípravy a návrh dalšího postupu k rozhodnutí.

Zkreslené informace

Podle Sequense a Lucie Drahošová Stránské ze spolku Naše Budoucnost provázejí celý případ těžby uranu u Brzkova od začátku zkreslené informace, co se týče ekonomiky těžby, pomoci v nezaměstnanosti nebo v zajištění energetické soběstačnosti, kterou by mělo otevření uranového dolu u Brzkova přinést.

Podle Kamaráda by těžba uranu byla konkrétně pro Přibyslav zátěží. „Přibyslaví by projížděly nejméně dva vlaky uranové rudy denně. Těžba by měla zřejmě na našem území dopad na spodní i povrchové vody. Nemluvě o sociálních problémech s přílivem dělníků pro uranový důl a omezení bytové výstavby v územích postižených těžbou," zopakoval Kamarád stručně hlavní důvody, které vedou obce kolem Brzkova, aby se těžbě uranové rudy od začátku bránily.

Podle Kamaráda by těžba uranu byla pro Přibyslav zátěží.„Přibyslaví by projížděly nejméně dva vlaky uranové rudy denně. Těžba by měla zřejmě na našem území dopad na spodní i povrchové vody. Nemluvě o sociálních problémech s přílivem dělníků pro uranový důl a omezení bytové výstavby v územích postižených těžbou," zopakoval starosta Martin Kamarád stručně hlavní důvody, které vedou obce kolem Brzkova, aby se těžbě uranové rudy od začátku bránily.

„Zástupcům dotčených samospráv byl v minulých dnech doručen dopis Diama oznamující, že tato společnost má v úmyslu požádat o stanovení průzkumného území pro vyhledání a průzkum výhradního ložiska radioaktivních nerostů Brzkov. Od roku 2015 navíc běží, a to na základě žádosti Diama, řízení o rozšíření chráněného ložiskového území," informoval o situaci právník Luboš Kliment, jež zastupuje obce, které těžbu na svém území odmítají.

„V Dolní Rožínce končí poslední hlubinný uranový důl v Evropě. Potřebujeme přenést pozornost i finanční zdroje na kvalitní a rychlou sanaci škod, které tu po uranovém průmyslu zbývají a ne na přípravu nové těžby," zdůraznil Sequens.

Lucie Drahošová Stránská si posteskla: „Do roku 2017 jistě každý vstoupil s očekáváním, že mu nový rok přinese příjemné a radostné chvíle. Z pohledu spolku však již dnes víme, že nám přinese spoustu práce a zřejmě i několik nepříjemných chvil, plné obav."

O uranové těžbě u Brzkova se na Přibyslavsku mluví zhruba už od roku 2007. Tehdy měla o těžbu zájem firma Timex Zdice s australským investorem.