Loni bylo na Vysočině evidováno 370 pěstounských rodin. Celkový počet žadatelů o tento druh péče se v posledních letech sice nijak výrazně nemění, počet nových zájemců je však dlouhodobě nízký. „Krajský úřad přijme ročně v průměru třináct žádostí o pěstounskou péči. V minulém roce bylo do evidence zařazeno pět rodin, z toho dvěma bylo zprostředkováno dítě. Letos jsme zatím evidovali dvě žádosti,“ přiblížila Miluše Průšová z oddělení sociální ochrany a prevence sociálního odboru Krajského úřadu Kraje Vysočina.

Pěstouny se podle ní stávají nejčastěji manželé kolem čtyřiceti let věku, kteří již mají rodičovskou zkušenost s vlastním nebo adoptivním dítětem. Jejich rodičovská potřeba je uspokojena, zároveň ale mají kapacitu ještě na výchovu dalšího potomka. To, zda další dítě mezi sebe přijmou, je rozhodnutí, na němž by se měli dle oborníků shodnout všichni členové rodiny.

Dalším kritériem je dobrý zdravotní stav, čistý trestní rejstřík a vhodné bytové podmínky. „Pěstouni jsou osobnosti, které přijímají do rodiny dítě s nesnadnou životní historií a otevřenou budoucností. Musí to tedy být lidé přístupní novým zkušenostem i týmové spolupráci. Musí být schopni sebereflexe a ochotní dále pracovat na svém rozvoji a vzdělávat se,“ popsala Miluše Průšová.

Čápi se vrátili do Nového Veselí.
Čapí reality show začala

Podmínkou je i umožnění kontaktu přijatého dítěte s jeho biologickou rodinou, s čímž je spojena i vysoká míra tolerance nejen k odlišnostem v chování dítěte, ale právě i jeho rodičů, již mohou mít zachované právo se se svým potomkem stýkat. Biologická rodina dítěte je navíc pro pěstouny obecně velkým tématem.

„Ze zpětných reakcí víme, že možná nejvíce obtížné je udržování kontaktu s biologickou rodinou. Máme pěstounské rodiny, jimž jsou rodiče svěřených dětí vděční za vše, co pro ně pěstouni dělají. Další poměrně velkou skupinu pěstounů ale i tvoří ti, do jejichž výchovy žádný z rodičů nezasahuje,“ uvedla Průšová. „Náhradní rodina“ musí být připravena i na okamžik, že biologičtí rodiče upraví své osobní poměry a budou chtít potomky zpět do péče.

U pěstounů nejčastěji končí děti ve věku před započetím školní docházky, o něž je mezi náhradními rodiči i největší zájem. „Bohužel musíme konstatovat, že mezi žadateli není zájem o děti starší deseti let, o vícečetné sourozenecké skupiny, o děti jiného etnika a o děti s mentálním, smyslovým či tělesným handicapem. Přitom jsme přesvědčeni o tom, že mezi námi žije spousta skvělých rodičů, kteří sami vychovali dítě se zdravotním nebo jiným handicapem a dokázali by vytvořit zázemí a připravit do života mnohonásobně deprivované dítě staršího věku či ze sourozenecké skupiny,“ uzavřela Miluše Průšová.

Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (ANO 2011) na vojenské letecké základně u Náměště nad Oslavou.
Šlechtová o nákupu vrtulníků: "Rovnou oslovíme minimálně tři uchazeče"

Lidé, již by se chtěli stát pěstouny, čeká proces dlouhý i několik měsíců. Mohou se obrátit na obecní úřad obce s rozšířenou působností, kde trvale žijí. Tam si podají žádost o konkrétní formu náhradní péče - osvojení, pěstounskou péči nebo pěstounskou péči na přechodnou dobu. K žádosti je třeba přiložit další dokumenty, například zprávu o zdravotním stavu žadatele či údaje o ekonomických poměrech. To pověření úředníci ověří šetřením v domácnosti a pohovorem s jejími členy.

Po zkompletování spisu se odbornému posouzení žadatele věnuje krajský úřad. Zájemce čeká psychologické prověření i absolvování přípravy k přijetí dítěte do rodiny. Výstupem správního řízení je pak rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence, popřípadě zamítnutí jeho žádosti. Jakmile je žadatel zařazen do evidence osob vhodných stát se pěstouny, může být kdykoliv vybrán jako vhodný pro konkrétní dítě. Pěstounům stát na výživu dítěte přispívá a vyplácí mu za výkon pěstounské funkce odměnu.

Kraj Vysočina realizuje projekt Podpora a rozvoj náhradní rodinné péče v Kraji Vysočina financovaný Evropským sociálním fondem prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost. Jedna z klíčových aktivit projektu je zaměřena na propagaci a vyhledávání pěstounských rodin, díky které chce vytvořit širší síť pěstounských rodin, aby se snížil počet dětí v ústavu. Zájemci o pomoc ohroženým dětem, kteří se chtějí o náhradní rodinné péči dozvědět více informací, mohou volat na telefon 564 602 859.

Ilustrační fotografie.
Motorkáři vyjeli na spanilou jízdu