Alespoň v této chvíli. Město totiž nemá zájem v současnosti byty prodávat. Pelhřimovští zastupitelé minulý týden hlasovali proti pokračování v privatizování bytového fondu, což se týká 
i Vnitřní ulice. Na stranu zájemců o odkoupení městských bytových jednotek do osobního vlastnictví, jež se se svou žádostí obrátili na radnici už 
v lednu, se nepostavil žádný ze sedmnácti zastupitelů, kteří se schůze minulou středu zúčastnili.

Zastupitelé dospěli ke stejnému závěru jako členové bytové komise a radní, kteří se žádostí o privatizaci bytů ve Vnitřní ulici zabývali dříve. Také z těchto orgánů vzešel kategorický vzkaz: Neprivatizovat!

Pro upřesnění. Ve Vnitřní ulici se nachází městský bytový dům, který je tvořen osmi bloky (vchody) se samostatnými popisnými čísly. Žádost o odkoupení bytových jednotek poslali na radnici obyvatelé jednoho bloku, tedy nájemci desítky městských bytů.
Tato okolnost je podle předkladatele návrhu a současně místostarosty Pelhřimova Ladislava Meda (ODS) jedním z důvodů, proč radní a zastupitelé nejsou privatizaci nakloněni. Privatizace jednoho bloku, který se mimo jiné nachází uprostřed bytového domu, by byla složitější než privatizace domu jako celku. Podle názoru členů bytové komise dokonce jeden blok pro účely privatizace vyčlenit nelze.

Proti privatizaci existují 
i další argumenty. Podle Meda zájemci předpokládali, že byty získají za výrazně výhodné ceny. „Ti občané si mysleli, že si byty koupí za poloviční ceny, než jsou tržní ceny. Jenže se změnilo legislativní prostředí a bytové jednotky již není možné prodávat za nižší než tržní cenu," zdůraznil místostarosta.

Zatímco před zhruba dvaceti lety, kdy v Pelhřimově vrcholila nejrozsáhlejší privatizace bytů do vlastnictví tehdejší nájemníků, se byty jako ty ve Vnitřní ulici mohly prodávat za 400 až 600 tisíc korun, v současnosti by předpisy umožňovaly prodávat stejné byty za nejméně milion korun.

Deník chtěl samozřejmě znát stanoviska žadatelů o odkup bytů. Na e-mailový dotaz ale žádná odpověď nepřišla. Byty, které mají teď jejich nájemníci v současnosti odkoupit, byly v polovině devadesátých let z privatizace městského bytového fondu vyjmuty. „V bytových domech ve Vnitřní ulici, na Třídě Legií a ve Strachovské ulici byly za pomoci dotací vybudovány půdní vestavby a podmínky dotačních titulů zakazovaly privatizaci po dobu patnácti až dvaceti let," připomněl místostarosta Med. Byty na zmíněných adresách by bylo teoreticky možno privatizovat až letos.

Na straně komunálních politiků není ale vůle byty prodávat. „Platné obecní zřízení lze dokonce vykládat tak, že obec nemá mandát zmenšovat svůj současný majetek, což lze především vztáhnout na hospodaření s nemovitými věcmi," uvedl mimo jiné s odkazem na příslušné právní předpisy místostarosta Med.

Podle něho navíc současná vláda připravuje zákon o sociálním bydlení, který pravděpodobně uloží obcím další povinnosti v oblasti nájemního bydlení.

Město Pelhřimov vlastní v současnosti 549 bytových jednotek, z nichž některé plní sociální funkce. Větší část městského bytového fondu je užívána ke standardnímu nájemnímu bydlení. Po deregulaci nájemného město na správě bytového fondu neprodělává.