VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O podobě měst rozhodují vždy politici, říká městský architekt

Třebíč – Jaroslav Hulín je třebíčský rodák, ovšem žije v Praze a má zkušenost s prací pro britské architektonické studio. V Třebíči na radnici si ho před rokem vybrali na post městského architekta, líbilo se jim právě to, že má k městu vztah, přesto si uchovává nadhled díky působení mimo region. Hulín jezdí do Třebíče jednou týdně, zabývá se drobnější běžnou agendou, ale taky výhledem do budoucna. „Třebíči by slušela pěší zóna,“ myslí si například.

14.4.2018
SDÍLEJ:

Ing. arch. Jaroslav Hulín, městský architekt v Třebíči.Foto: Deník / Jakubcová Hana

Do Třebíče jezdíte z Prahy pracovat jednou týdně. Všiml jste si v poslední době z pohledu architekta něčeho zajímavého na Vysočině, co vás nadchlo nebo donutilo se zamyslet?

Teď jsem jel z hor po I/38 od Čáslavi. Kolín i Čáslav mají obchvat. Havlíčkův Brod obchvat ale stále nemá, Jihlava – krajské město – ho má pouze částečný. Pak jsem to vzal přes Brtnici, ta ho taky nemá. Stejně tak Třebíč. A potřebují je jako sůl. To je běh na dlouhou trať, snad se to někdy vyřeší.

Co dalšího jste zaregistroval?

Obecně vzato – mně se líbí, když se lidi starají o historické dědictví, aniž by museli. Je řada staveb bez památkové ochrany. V Třebíči jde například o prvorepublikové vily na Gorazdově náměstí, několik je velmi pěkně udržovaných, opravených, respektujících ducha stavby. Když by si majitelé chtěli dát plastová okna, mohli by, stejně tak výraznou fasádu. Ale oni to neudělali. Za první republiky si vily nestavěli žádní hlupáci. Budovali s kulturním přesahem. Podobný pocit mám z Brtnice, a proto se cítím až hloupě, že jim musím autem projíždět skrz krásné centrum.

Městečko Brtnice ovšem leží v tak složitém terénu, že stavba obchvatu by kraj, kterému průtah patří, vyšla na obrovské peníze a nevyplatila by se, nemyslíte?

Najdu vám spoustu příkladů z Rakouska či Německa, kde i malá města mají obchvaty. A koneckonců nedaleko Třebíče se narovnávala silnice směr Velké Meziříčí. Máte pravdu, Brtnice je v kotlině, ovšem to záleží na prioritách politického vedení kraje.

Jak jako architekt vnímáte roli kraje coby iniciátora řady staveb, které svým vzhledem ovlivňují veřejný prostor? Přece jen se z krajských peněz staví kdeco…

Komora architektů dělala statistiku soutěží od revoluce, kraje jsou tady deset, patnáct let. A bylo vidět, že zadavatelem jsou menší města třeba typu Písek, Litomyšl. Většinou jsou to města, obce, ale nikdy to není kraj. Přitom ano, staví spoustu staveb. Například v Třebíči se nijak zvlášť architektonicky nepovedl Podklášterský most, nenadchla mě nová tělocvična v Borovině a teď se chystá zateplení tělocvičny v Otmarově ulici, kde projektant odmítl mé námitky s tím, že má zkrátka své zadání od kraje.

Ta tělocvična je stavba z doby konce socialismu, pokud se nemýlím…

Ano. A vydařená, je nejpovedenější věcí v Třebíči z těch, které se projektovaly ještě na konci 80. let. Z mého pohledu by se její zateplení mělo řešit komplexněji a měl by se respektovat ráz prosklené fasády. Ale kraj to prostě zadal po svém. Dále se v Třebíči staví nový pavilon průmyslovky za 100 milionů korun, ale že by na to byla architektonická soutěž, o tom nevím.

Nemůže to být i tím, že soutěže v Česku občas ztroskotají na průtazích, námitkách? Příkladem je sousední Velké Meziříčí a jeho městská soutěž na opravu centra. To kraj prostě sežene dotace, udělá klasické „výběrko“ a snaží se rychlými kroky o realizaci stavby v rámci dotačních podmínek…

Něco tak je, něco ne. Jsou různé nástroje. Znáte se s nějakým projektantem, tak mu to zadáte, protože víte, že to nějak uspokojivě dopadne. Co se ale vůbec neřeší nebo málo, je následná ekonomika provozu staveb. Něco se rychle naprojektuje za balík dotačních peněz, prostaví se dotace a pak se majiteli budovy starej. Na stavbu kolem 100 milionů typu školy se v sousedním Rakousku téměř stoprocentně dělá architektonická soutěž. Jasně, když je blbě udělané zadání, může vzniknout paskvil. Ale zase - soutěž dá možnost vyhrát mladému týmu, klidně regionálnímu, který na základě tohoto úspěchu a zkušenosti může vyrůst a přerůst region. A pak projektovat jinde. A když to řeknu zjednodušeně – přitáhnout bohatství zpátky domů. Pokud se tady nikdo vyrůst nenechá, tak ti lepší půjdou jinam a ti horší nikdo mimo region chtít nebude.

Někde vám kladli otázku, jak vnímáte navrženou trasu obchvatu Třebíče, který připravuje stát ve spolupráci s městem na silnici I/23. Vaše odpověď ale nebyla jasná, zdá se mi, že jste coby městský architekt z odpovědi šalamounky vykličkoval, abyste si nenaštval zaměstnavatele. Trasa má velké odpůrce, vyčítají jí, že jde příliš blízko zastavěné zóně, dostala přezdívku průchvat. Jaký je tedy váš názor na navržené řešení?

Klidně řeknu svůj názor. Postavila-li by se varianta dále od města, nic moc by nevyřešila, řidiči zvolí starou trasu, protože si nebudou chtít zajíždět. Největší boje se svádějí o část směr Borovina. Jenže největší koncentrace obyvatel je na opačné straně města, na Hájku a Nových Dvorech, kde žije polovina Třebíčáků. Do práce, nakoupit a podobně se tlačí na protější stranu Třebíče směr průmyslová zóna, Dukovany, Stop Shop. V této části obchvatu bude ležet hlavní těžiště odvedení dopravy z města.

Až se díky obchvatu uleví centru, myslím období za deset let, co se může změnit?

Hodně. Bavme se o Komenského náměstí, o prostoru autobusového nádraží, se kterým si místní dlouhodobě nevědí rady, ale taky o typu vozidel, kterých bude čím dál víc na elektřinu. Ano, už nebudou produkovat tolik škodlivin a hluku, ovšem prvek nebezpečí v nich zůstane. Popíšu vám horkou novinku, o které se teď na radnici bavíme a kterou bych chtěl letos prověřit.

To mě zajímá, povídejte.

Jde o přičlenění autobusáku k centru města, které je dnes oddělené bariérou nedávno opravené čtyřproudé silnice na Komenského náměstí, která vede od Podklášterského postu k úřadu práce. Mluvím o té s řetízky uprostřed. Mohla by se stát součástí pěší zóny, kam by měly povolený vjezd maximálně městské autobusy. Na Podklášterský most by se od Boroviny jezdilo přes současné parkoviště, které vzniklo z jednoho nástupiště autobusového nádraží. A dále mezi budovou výpravní haly nádraží a sousedními nemovitostmi, kde je teď nenápadná ulice. Naopak Stařečka by se mohla zklidnit. Zjednodušila by se tak i velmi složitá křižovatka při výjezdu z Karlova náměstí Jihlavskou bránou.

Už slyším reakce řidičů, jde o hodně inovativní přístup, nemyslíte?

Mimochodem Třebíč je čtvrté největší město v republice bez pěší zóny. Řadíme se do skupiny měst jako Most, Karviná a Chomutov, což nám moc nelichotí. Zmíněná trojice vznikala nedávno, nemá tak historicky cenná centra jako Třebíč s památkami v UNESCO. Pokud by se obnovila obchodní funkce Billy u hlavní pošty a zůstal význam lávky přes řeku do Kočičiny směr Hájek jako komunikační tah nejlidnatější části města, pak koridor pro pěší, táhnoucí se od Komenského náměstí, dává svou logiku. Protože i na Komenského náměstí jsou obchodní domy. Rozšířila by se funkce centra města, což se naposledy podařilo stavbou lávky do Židů, bylo to pro pohyb v rámci centra klíčové. Vytvořil by se přirozený pěší tah.

Blíží se architektonická soutěž na kašnu na Karlově náměstí. Má prý 16 stran zadávacích podmínek. Jaké jsou ty hlavní?

Soutěž nemá skoro žádné závazné podmínky, účastnit se může téměř každý. Kašna musí vhodně doplnit prostor náměstí po plánové rekonstrukci. Může to být jakýkoli vodní prvek. Kašna musí plnit funkci v létě i v zimě. V létě je to jasné, ale mimo sezónu bude na náměstí také existovat. Někde vodní prvek před mrazem chrání hromadou prken, to nemusí být nejvhodnější. Odhadovaná investice je okolo 3,5 milionu korun. Doufám, že najdeme řešení, které bude dobře fungovat ve všech ohledech a které potvrdí, že má cenu vybírat na základě architektonických a výtvarných soutěží.

Když jsme spolu mluvili před rokem, to jste do své funkce nastupoval, narazili jsme na téma reklamního smogu, který je podle vás v Třebíči nevídaný a říkal jste, že to chcete změnit. Jak jste daleko?

Udělali jsme si přehled reklamy, které plochy patří městu – těch je mimochodem minimum a radnice tři velké cedule odstranila. Ale zbytek je v soukromých rukou. Z litery stavebního zákona neexistuje univerzální řešení. Vždy je to na politickém rozhodnutí vedení města. Třeba ve Znojmě přijali obecně závaznou vyhlášku o regulaci reklamy ve veřejném prostoru. A stejný přístup by zřejmě – a já to doporučuji – měli zvolit zastupitelé i v Třebíči.

Ing. arch. Jaroslav Hulín (37 let)
· narodil se v Třebíči, ve městě žil v letech 1981 až 1999

· vystudoval Fakultu architektury na ČVUT v Praze

· mezi své referenční stavby či projekty řadí mimo jiné pasivní dům v Hradci Králové, přestavbu „okálu“ v Praze či stavební úpravy obecního úřadu v Úněticích (v rámci kanceláře Pavlíček + Hulín architekti)

· byl členem týmu, který navrhoval britský pavilon pro výstavu Expo 2010 v Šanghaji

· od dubna loňského roku se stal městským architektem v Třebíči

· jeho koníčkem je nohejbal a nemovitosti

Autor: Hana Jakubcová

14.4.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Služby - Služby Uklízeč, uklízečka 85 Kč Uklízeči a pomocníci v administrativních objektech Uklízeč/ka. Požadované vzdělání: nižší střední. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 85 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Úklid kanceláří, chodeb a veřejných prostor, , úklid sanitárních prostor (toalety, sprchy, šatny), mytí oken a prosklených ploch, vynášení odpadků z košů, doplňování hygienických potřeb. 15 - 20 hodin týdně, rozvržení pracovní doby dle domluvy.. Pracoviště: Sixt umformtechnik s.r.o., Heroltická, č.p. 5114, 586 01 Jihlava 1. Informace: Marcela Burianová, +420 567 121 612. Stavebnictví - Stavebnictví Zedník 20 000 Kč Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb Pomocný stavební dělník. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Stavby po celé ČR, každý den návrat zpět do Jihlavy, doprava zajištěna. Výhodou ŘP B., 1.kontakt telefonicky na 777724867 nabo 777724862.. Pracoviště: Rosain s.r.o., 588 51 Batelov. Informace: Petr Sobotka, +420 777 724 867. Výroba - Výroba Elektromechanik elektrických zařízení 23 000 Kč Elektromechanici elektrických zařízení (kromě zařízení v dopravních prostředcích) Mechanik. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 23000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Hl. náplní práce je: údržba výr. zařízení, oprava a údržba budov, ploch v areálu, Požadavky: vyučen v oboru, průkaz svářeče ZK135 a řidič VZV výhodou. Pracoviště: Sapeli, a.s. - pracoviště staré hory, Na Dolech, č.p. 4072, 586 01 Jihlava 1. Informace: Pavel Buček, +420 567 573 322,724 292 099. Výroba - Výroba Strojírenští technici kontroly kvality, 20 500 Kč Strojírenští technici kontroly kvality, laboranti Samostatný kontrolor. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20500 kč, mzda max. 28000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracovní náplň:, - obsluha a programování měřících přístrojů, - provádění měření dle technické dokumentace, - kalibrace měřidel, - vytváření protokolů o měření a kalibraci měřidel, , Požadujeme:, - ÚSO vzdělání s maturitou: techn. zaměření (strojírenství, metrologie, kvalita), - orientace v technické dokumentaci, - znalosti z oblasti metrologie a středoškolské matematiky, - dobrá znalost MS Office, - zodpovědnost, pečlivost, manuální zručnost, ochota učit se novým věcem, schopnost týmové práce, , Nabízíme:, - prac. doba 37.5 hod. týdně, pružná prac. doba, příspěvek na stravování, 5 týdnů dovolené aj., , Odpovědí na tento inzerát a zasláním životopisu poskytujete společnosti MOTORPAL, a.s. své osobní údaje za účelem výběrového řízení.. Pracoviště: Motorpal, a.s., Humpolecká, č.p. 313, 586 01 Jihlava 1. Informace: Kateřina Nesměráková, +420 567 132 560.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Novomanželé Pokorní před trolejbusem Škoda 7 Tr z roku 1954.
8

Výročí trolejbusů přilákalo i novomanžele

Vystavené traktory lákaly zejména děti.
9

OBRAZEM: Biofarma uvítala stovky návštěvníků

Kraj Vysočina pomáhá na Ukrajině

Vysočina – Kraj Vysočina pomáhá partnerskému regionu na Ukrajině.

V Jihlavě přežívá vzácný motýl. Modrásek bahenní potřebuje rostliny i mravence

Jihlava – Kraj Vysočina zachraňuje vzácného motýla. Modrásek bahenní žije v katastrálním území Jihlava – Staré Hory a k přežití potřebuje specifickou rostlinu i mravence.

Hrad Roštejn se brzy uzavře

Doupě – Posledních pár dní má před sebou Hrad Roštejn, než se pro letošní rok jeho brány uzavřou.

Požár kulturního stánku a co všechno chybí Praze: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve dnech 19. až 21. září 2018.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT