VYBRAT REGION
Zavřít mapu

OBRAZEM: O Svatojánské pouti se výjimečně otevřela věž kostela svatého Prokopa

Žďár nad Sázavou – Stovky lidí využily výjimečnou příležitost vystoupat v sobotu o Svatojánské pouti na věž kostela svatého Prokopa. Z té je nádherný výhled na Žďár nad Sázavou.

13.5.2017
SDÍLEJ:

Z vrcholku věže kostela svatého Prokopa je město Žďár jako na dlani. A nejen samotné město. Krásný výhled je i na nedalekou Zelenou horu s poutním kostelem svatého Jana Nepomuckého.Foto: Deník / Marek Jiří

Třiapadesát metrů vysoká věž kostela skýtá pohled na město a přilehlé okolí. Původně měla tato stavba ze 14. století obrannou funkci. Byla místem, kam se mohli obyvatelé města v případě napadení ukrýt. Navíc sloužila i jako zásobnice potravin a pití na několik dní.

Sto tři schodů, které musí příznivci dalekých výhledů absolvovat, vede okolo mnohých tajemných zákoutí. Například kolem někdejšího obydlí zvoníka. „Posledním zvoníkem, který ve věži bydlel, byl Musil. Pro jeho drobnou postavu se mu říkalo Musílek. Zvoník neměl zrovna na růžích ustláno, protože musel sloužit především noční směny. Držel hlídku. Každou hodinu hlásal zvukem trubky nebo píšťaly, že je vše v pořádku. Pokud zahlédl požár, probudil obyvatelstvo oddělenými údery na zvon,“ popsal neradostný život zvoníka žďárský historik Miloslav Lopaur, který se v sobotu ujal role průvodce.¨

Vedle svého příbytku ve věži míval zvoník i kozí chlívek. Dostat rohatá zvířata po úzkých točitých schodech nahoru prý nebylo nijak složité. „Kozy, a zvláště kůzlata, jsou v podstatě kamzíci a jsou schopny po schodech nejen vystoupat, ale dokonce i skotačit,“ vysvětlil Miloslav Lopaur.

Těsně pod vchodem na vyhlídku si mohou návštěvníci prohlédnout i čtyři zvony, z nichž jeden pochází z roku 1489. „Je to zvon Marie, kterému se dříve říkalo také poledňák nebo šturmovák. Jeho mladší „sourozenci“ pocházejí z let 1989 až 1990. Jejich jména jsou Prokop, Cyril a Metoděj,“ doplnil Miloslav Lopaur.

Z vrcholku věže je město Žďár jako na dlani. A nejen samotné město. Krásný výhled je i na nedalekou Zelenou horu s poutním kostelem svatého Jana Nepomuckého. „A dá se zahlédnout i vrch Peperek, Tisůvka a směrem k Novému Městu Harusův kopec. Když nám počasí přeje, lze dohlédnout do vzdálenosti dvaceti kilometrů,“ podotkl Miloslav Lopaur.

Věž kostela svatého Prokopa bude letos otevřena jen čtyřikrát. Druhou příležitost vystoupat na její vrchol budou mít Žďárští 10. června od 13 do 20 hodin.

Autor: Jiří Marek

13.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Osm politiků z Kraje Vysočina se účastnilo netradiční předvolební debaty Deníku
49

Jak odpovídali politici ve vysočinském Deník-Busu

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Ve Stranné u Telče usmrtil dítě zemědělský stroj

Politika je v kraji pánská jízda

Vysočina - Přehled lídrů nejsilnějších politických stran na Vysočině jednoznačně ukazuje na pánskou jízdu. Ženu mají ve svém čele pouze Zelení. Před čtyřmi lety přitom stálo v čele kandidátek v kraji hned několik žen. ANO táhla vzhůru dnešní eurokomisařka Věra Jourová, ODS vedla do parlamentu Jana Fischerová, ženy stály v čele kandidátek Zelených, Pirátů i zemanovců.

Stačí jen hejbnout zadkem, méně mluvit a víc dělat. To je celé

Jihlava – Slyšeli jste už o láskověcech? Možná že ještě ne. Jsou to polštáře, šaty nebo třeba trenky ušité ze speciální láskolátky, které pomáhají napříč Vysočinou. Lidem v třebíčském hospici, matce samoživitelce i dědům a bábím z domova pro seniory. Za úspěšnou aktivitou, která nyní zaplavila doslova celou republiku, stojí především akční Olga Štrejbarová z Jihlavy spolu se svou šikovnou dcerou Lolou.

Radek Koten (SPD): Jako jediná strana prosazujeme přímou demokracii

Vysočina /ROZHOVOR/ – Lídrem vysočinské kandidátky SPD (Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura) je v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny Radek Koten. „Proč by nás měli lidé volit? Protože my máme odvahu říkat pravdu. Pojmenováváme věci tak, jak jsou. Neschováváme problémy za rádoby korektní slovíčka,“ říká politik z Vojnova Městce na Žďársku.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení