„Všichni očekáváme, že dynamika nárůstu kůrovcových těžeb bude nadále stoupat. Holiny musíme zalesnit co nejdříve. Tak, aby lesní porosty zabránily dalšímu vysychání krajiny,“ uvedl Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí.

Problém kůrovcové kalamity je podle odborné veřejnosti daleko širší, než že dojde „pouhému“ vymýcení lesních porostů a lidé tak nebudou moci chodit do lesa na houby nebo na procházky. „Na Vysočině je pramenná oblast několika řek. Pokud dojde k odlesnění rozsáhlých ploch a ty se okamžitě znovu nezalesní, řeky vyschnou. Voda z krajiny zmizí,“ popsal katastrofický scénář, který se velmi rychle může stát skutečností, Ladislav Hromádko, vedoucí lesního provozu Kinský Žďár a.s.

„Pokles hladin některých vodotečí už je znát,“ doplnil Jiří Svoboda. Následkem bude snižování hladin ve vodních nádržích a s tím také spojená snížená kvalita vody.

Lýkožrouta smrkového ale nelze zastavit, jeho ataky na lesy Vysočiny jsou čím dál agresivnější. „Nárůst kůrovcové kalamity je neobyčejně rychlý a dynamický. Zatímco vloni do konce července jsme v podstatě neměli žádnou kůrovcovou těžbu, během srpna a září se v našich lesích zničehonic objevil kůrovec a museli jsme vytěžit jedenáct tisíc kubíků,“ připomenul rychlost, s jakou se kůrovec zmocňuje zdravých porostů, Ladislav Hromádko.

Lesy na Vysočině postupně mizí.
Kůrovec má podle odborníků na Vysočině prostřený stůl

Kůrovcová kalamita se postupně přestává týkat pouze lesního hospodářství. „Pokud dojde k zániku lesů ve strategických oblastech, zmizí také půda, zůstanou jen holá skaliska. Vysočina bude vypadat jako středomořská oblast,“ poznamenal Ladislav Hromádko.

Hodně bude záležet na vývoji počasí. Přestože by se mohlo zdát, že letošní zima byla štědrá na velké množství sněhu, který po roztání doplnil hladiny spodních vod, měla sněhová nadílka také negativní stránku. „Došlo k obrovskému poškození mladých porostů. Vršky stromů jsou ulámané, je jich tolik, že to nestíháme zpracovat. Jakmile do takových porostů nalítne kůrovec, hrozí nebezpečí jeho dalšího namnožení,“ vysvětlil Ladislav Hromádko.

„Neočekáváme, že by počasí dokázalo kůrovcovou kalamitu zastavit, na to nespoléháme. Snažíme se to řešit, jak se dá, ale sami na to nestačíme. Musí nám pomoci stát, a to rychle,“ dodal Jiří Svoboda.

Skládky vytěženého kůrovcového dřeva na Třebíčsku.
Kůrovci padne za oběť čtvrtina státních lesů na Třebíčsku